Jiří Karásek ze Lvovic: Básník, úředník, sběratel

21. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951 ), český básník, prozaik, literární a výtvarný kritik, bibliofil a sběratel výtvarného umění, hlavní představitel české dekadence

Básník, spisovatel, překladatel, poštovní úředník a později ředitel Poštovního muzea – a sběratel. Tím vším byl Jiří Karásek ze Lvovic. Letos jsme si připomínali i jeho dvojité životní výročí: 150. výročí narození a 70 let od smrti. Na začátku 20. století se stal výjimečnou postavou literární a umělecké scény. A na co už se téměř zapomnělo, je, že vytvořil rozsáhlou uměleckou sbírku a galerii, která měla v meziválečné době tisíce návštěvníků.

Jiří Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, se narodil 24. ledna 1871 a zemřel 5. března 1951. Byl svědkem bouřlivých proměn přelomu století, dvou světových válek i přechodu společnosti ke komunismu. 

Čtěte také

V literatuře představitel symbolismu a dekadence. V archivech Českého rozhlasu se dokonce dochovala vzácná nahrávka z roku 1929, na které přednáší jednu ze svých básní.

O jeho druhé velké vášni umění, ale dnes už ví málokdo. A přitom ji tento původně poštovní úředník nejprve shromáždil ve svém bytě, a to měla desetitisíce položek. 

Podle Jana Boučka, který je kurátorem Virtuální galerie Jiřího Karáska ze Lvovic mu byla inspirací návštěva vídeňské Albertiny, tamního kabinetu grafiky a kresby. 

Sbírka dnes postihuje většinu výtvarných druhů; obrazy, kresby, grafiky ale i plastiky. Právě pro svůj mimořádný rozsah i kvalitu se Karáskova sbírka právem řadí k předním výtvarným kolekcím v České republice. Najdete tu i drobné fragmenty antického nebo egyptského umění.

Čtěte také

Největší sláva Karáskovy sbírky spadá do období první republiky, kdy byla částečně přístupná i veřejnosti v Tyršově domě, sídle České obce sokolské v Praze na Malé Straně. 

Odkazem se do tzv. Karáskovy galerie dostala i sbírka litomyšlského rodáka, tiskaře a sběratele Josefa Portmana či díla Josefa Váchala. Dnes má galerie na 50 tisíc výtvarných položek. I když jen zhruba polovina z toho je výsledkem přímo sběratelské vášně Jiřího Karáska ze Lvovic, jde o úctyhodný výkon.

Kam s ní?

S rozrůstající se sbírkou – a nešlo jen o grafiku, kresby, plakáty a podobně, ale také o několik desítek tisíc knih – řešil Karásek i velmi praktický problém: Kam s ní? Nakonec došlo k dohodě s Československou obcí sokolskou, s podmínkou, že svou sbírku bude do konce života spravovat. A v květnu 1925 bylo otevřeno prvních pár výstavních místností.

Čtěte také

Právě podmínky darovací smlouvy s obcí sokolskou, zřejmě galerii zachránily i během okupace, hlavně před rozprodejem do Německa. Jiří Karásek ze Lvovic ji totiž prohlásil za soukromý majetek a zabránil tak konfiskaci. Část sbírky ukryl u přátel, galerie pak byla během války evakuována z Tyršova do Chotkova paláce.

Po roce 1945 byla Karáskova galerie v Tyršově domě nakrátko obnovena; po převratu v roce 1948 ale byla část děl slovanské sbírky zabavena a přesunuta do depozitáře Národní galerie. Těžce nemocný  Karásek ještě před svou smrtí v roce 1951 stačil převést správu galerie na kuratorium pod vedením starosty Československé obce sokolské Josefa Truhláře. V roce 1955 ale byla definitivně zestátněna a převedena pod správu Památníku národního písemnictví.

Od té chvíle se s díly z této unikátní kolekce potkáváme prostřednictvím různých zápůjček. A v letošním dvojnásob výročním roce také kurátoři Jan Bouček a Barbora Vlášková vybrali prvních zhruba 300 děl pro Virtuální galerii Jiřího Karáska ze Lvovic. 

Celé Příběhy pokladů si poslechněte v audiozáznamu, připravila Patricie Polanská.

Spustit audio

Související