Brambor do domu, poklad do domu

Důkazy o prvním použití brambor nejsou jednoznačné. Při hledání v literatuře, nebo na internetu nám vycházejí zpravidla roky 1623 nebo – a to častěji –, rok 1632. Vždy v souvislosti s Jindřichovým Hradcem.

Čtěte také

Adamité? Představa o naháčích v baroku je tak divoká, že ji historici nejdřív zavrhli, říká expertka Doležalová

Vedoucí Státního okresního archivu Jindřichův Hradec Pavel Holub popisuje pravděpodobný zdroj informací.

„Zprávy se nacházejí v knize Františka Teplého, což byl archivář první čtvrtiny 20. století, působící ve službách rodu Czernínů tady v Jindřichově Hradci. Je autorem řady knih věnovaným dějinám města.“  

V jedné z nich píše, že se má v účtech zámeckých k roku 1632 objevit zpráva o tom, že Vilém Slavata měl k obědu ertepfle, které mu padres Františkáni poslali ku svátku ochutnat. Za což fráter zahradní obdržel diskrécí 15 krejcarů a do kuchyně jim poslána srna.

Jenže více než hodinové pátrání ve 400 let starých účetních knihách nepřineslo výsledek.

Jak ale upozorňuje odborná archivářka Státního okresního archivu Hana Pelcová, to samo o sobě neznamená, že potřebný důkaz neexistuje. Podle ní ještě nebyly probádány všechny materiály.

Byli to františkáni?

Hned několik indicií naznačuje, že Jindřichův Hradec a dvůr Viléma Slavaty mohl být tím prvním, kde se brambory podávaly na českém šlechtickém stole. Tento významný aristokrat v době Pobělohorské zastával vysoké a vlivné pozice, jako například nejvyššího kancléře.

Jindřichův Hradec|foto:Shutterstock

Zároveň ve městě sídlil mnišský řád františkánů, který měl misijní zkušenosti z oblastí Latinské Ameriky, odkud brambory pocházejí. Kastelán Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci Jan Mikeš dodává, že celosvětová propojenost tohoto řádu v tom mohla hrát určitou roli.

V průběhu 17. a ještě i části 18. století se u nás brambory pěstovaly spíše nahodile. K rozšíření brambor vedla až potřeba hledat nové zdroje obživy pro široké vrstvy obyvatelstva, které mnohdy strádalo nemocemi, válkami nebo hladomorem.

Čtěte také

Poutní kostel Skoky aneb Příběh plný tajemna a více či méně uvěřitelných událostí

Postupem času se tak z delikatesy hrstky feudálů a vzácné zahradnické rostliny staly brambory významnou hospodářskou a sociálně důležitou plodinou.

„Co se týká bramborové hlízy, obsahuje velké množství vody a člověkem využitelných energetických látek. Obsahuje bílkoviny rostlinného původu, minimální množství tuků, velké množství minerálních látek, například draslík. Brambory jsou mnohem lépe schopné zasytit obyvatelstvo než třeba rýže a obiloviny,“ popisuje význam brambor Pavel Vejl, vedoucí Katedry genetiky a šlechtění na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.

Bramborový zázrak, který zachraňoval lidstvo v průběhu staletí od hladomoru, je dnes jedna z nejvíce konzumovaných potravin. Čas prokázal, že brambory mohou být cennější než poklad. Víc si už poslechněte v audiozáznamu pořadu Ladislava Dvořáka.