Poutní kostel Skoky aneb Příběh plný tajemna a více či méně uvěřitelných událostí
Bylo to známé poutní místo, ale dějinné události tomu udělaly přítrž. Nechybělo málo a honosný barokní kostel Navštívení Panny Marie ve Skokách, v lesích v blízkosti Žlutické přehrady, přestal existovat. Příběh samotného poutního kostela je ale plný tajemna, více či méně uvěřitelných událostí a příběhů.
Skoky u Žlutic, dříve též Mariánské Skoky, se zapsaly do historie především jako poutní místo. V době největší slávy tam ročně zavítalo 40, možná až 50 tisíc poutníků.
Jenže poválečná léta udělala z dříve duchovního centra téměř místo zapomnění. Odsun Němců, nepovedené osidlování a výstavba blízké vodní nádrže, vedla ke konci existence vesnice. Zbyl tak kostel a jedna teď už polorozpadlá budova bývalého hostince, kde až do roku 1982 žila úplně sama poslední obyvatelka obce.
V roce 2006 se začaly objevovat zprávy, podle kterých chátrající a několikrát vykradený kostel znovu navštívili zloději. Jeden z nich se při pádu z věže vážně zranil, takže se o něm psalo i v novinách, kde si toho všimli i lidé ze spolku Pod střechou.
To co dělalo a stále dělá Skoky poutním místem je obraz Panny Marie Pomocné. Kde se inspiroval jeho autor Johann Wolfgang Richter na počátku 18. století?
Proč dnes visí v kostele jen jeho kopie? To vysvětlí historik umění Jan Royt. Předseda spolku Pod střechou Jiří Schierl přidá, pro mnohé z nás, možná neuvěřitelný příběh spojený s obrazem.
Příběh zvonů
Neméně zajímavý je i příběh kostelních zvonů. Z původních čtyř barokních se do dneška nedochoval žádný. Tři věžní zvony byly zrekvírovány už během 1. světové války – z nich zůstal jen jeden.
Ve druhé polovině 20. a 30. let minulého století byly chybějící zvony nahrazeny. Pak ale přišla 2. světová válka a scénář se opakoval: zvony se opět staly materiálem pro zbrojní průmysl.
Na místě tak zůstal jediný, ale i ten byl ukraden, tentokrát v 90. letech minulého století. V současnosti jediný dochovaný zvon je malý věžní „umíráček“, uložený v muzeu tepelského kláštera.
V současnosti už má kostel nové zvony, které mají být ještě letos osazeny do věží. I jejich příběhy by se daly zařadit do kategorie zázraků.
To už si ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Ladislava Dvořáka.
Související
-
Jiří Karásek ze Lvovic: Básník, úředník, sběratel
Básník, spisovatel, překladatel, poštovní úředník a později ředitel Poštovního muzea – a sběratel. Tím vším byl Jiří Karásek ze Lvovic.
-
Jak se stavěla Svatovítská katedrála?
56 grošů týdně – to byl podle unikátních dochovaných účtů plat Petra Parléře, stavitele katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
