Noty z Notre-Dame. V Národní knihovně našli unikátní fragmenty z 13. století

14. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kniha Ladislava Pohrobka sloužila především k modlitbám, mladý král se z ní ale učil také dobrým mravům, a to díky iluminacím/obrázkům, jimiž je rukopis opatřen.

V rukopisu o zemědělství z 15. století, který je uložen v Národní knihovně, byly loni objeveny nesmírně cenné fragmenty notových zápisů hudby z 13. století. Pocházejí z pařížské katedrály Notre-Dame. Nic podobného se na našem území dosud nenašlo. Od té doby jsou zlomky pečlivě zkoumány. Nic podobného zatím na našem území objeveno nebylo.

Nejstarší dokumenty Národní knihovny ve sbírkách jsou řecké papyry z 1. století našeho letopočtu. Jedním z nejvzácnějších předmětů je určitě Kodex vyšehradský. Předpokládá se, že byl určen pro královskou korunovaci Vratislava II. v roce 1086, a bývá někdy řazen k českým korunovačním klenotům.

Čtěte také

Národní knihovna už několik let pracuje na digitalizaci rukopisů ve svých sbírkách.

A právě publikace na portálu digitální knihovny Manuscriptorium.com vedla loni k vzácnému objevu. V jednom z rukopisů jsou použity fragmenty notového zápisu šesti dvojhlasých skladeb ze 13. století. Zkomponované byly v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame pro dva až čtyři hlasy. Jako jedny z prvních v historii evropské hudby pracovaly s rytmem a notovým zápisem. 

Datum nenajdete

Na vzácných fragmentech notových zápisů z Národní knihovny není datum. Historici si tak musejí při jejich dataci pomáhat různými dalšími způsoby – stylem notace, písma a výzdobou iniciál, tedy prvních písmen textu či stylem samotné hudby. Jedním z vodítek zkoumání starých pergamenů, respektive vysušených a vyhlazených zvířecích kůží, je třeba i to, jak je složen. Jestli je popsaná nejprve strana, kde jsou chlupy, nebo ta, kde je tuk.

Písně ze 13. století byly svázené z rukopisem s 15. století

V každém případě, původní rukopis ze 13. století, jehož pergameny byly použity o pár set let později pro vazbu úplně jiné knihy, s velkou pravděpodobností vznikl v Paříži. 

Nově objevené pražské zlomky podrobně zkoumají Hana Vlhová-Wörner z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR a Jan Ciglbauer z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.   

Podle Ciglbauera se hudba z pražských fragmentů provozovala podle dochovaných záznamů právě v okolí Paříže. Před objevem v Klementinu byly známy tři kodexy skladeb z katedrály Notre-Dame, a dva z nich jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu. Třetí rukopis je ve Florencii a zřejmě byl pořízen kolem poloviny 13. století pro pařížskou Sainte Chapelle.

Rukopisy přepisoval znalec hudby

Kodexy jsou velmi reprezentativní, bohatě zdobené. Naproti tomu dva dvojlisty se šesti skladbami z Prahy jsou, pokud jde o výzdobu, podstatně chudší. Podle odborníků je ale musel přepisovat někdo, kdo hudbě velmi dobře rozuměl, znal ji a dokázal korigovat i chyby v předloze. Skladby z Prahy, respektive jejich dochované části, se objevují i v ostatních rukopisech.

Čtěte také

„Co je na pražských fragmentech cenné, je, že ostatní prameny zachycují tradici několik dekád poté, co se tato hudba už příliš nehrála. Zato materiál z Prahy sloužil velmi pravděpodobně prakticky, používal se,“ uvažuje Ciglbauer. 

Když se podíváme nejen na objevené skladby ale i na jakékoli další dochované notové zápisy středověké hudby, jsme trochu v koncích. Žádné jasně zapsané noty různých délek, žádné rozdělení do taktů a už vůbec žádné houslové nebo basové klíče. 

Jenže právě toto období je pro historiky hudby vzrušující, protože mohou mimo jiné i na škole Notre-Dame, sledovat zápas o to, jak převést předávanou tradici do not, jak naznačit rytmus a jednotlivé hlasy. 

Přepíše jedinečný objev historii hudby na českém území? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu, který připravila Patricie Polanská.

Spustit audio

Související