Do roku 2030 by kvůli útlumu uhlí mělo v EU zaniknout 160 tisíc pracovních míst? Bude to mnohem víc, tipuje ekonom Zahradník

23. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonom Petr Zahradník
0:00
/
0:00

Evropská unie by se  podle plánů současné Evropské komise měla do roku 2050 stát klimaticky neutrální. Všichni vědí, že to bude drahé. Komise chce kromě jiných pobídek rozdělit 7,5 miliardy eur mezi regiony závislé na uhlí.

„Tento Fond pro spravedlivou transformaci je velmi malý. V Zelené dohodě se píše, že by celkové investice do roku 2030 měly být bilion euro,“ upozorňuje v Interview Plus ekonom Petr Zahradník.

Čtěte také

Další prostředky by tak podle plánu měly přijít ze současných kohezních fondů. Investovat se mají do malých a středních podniků, na zakládání nových uhlíkově neutrálních firem, digitalizaci a na výzkum a inovace. Financovat se z nich má i odstraňování ekologických škod a rekultivace.

Česko by od Unie mohlo dohromady dostat až 45 miliard korun. Na energetickou transformaci ovšem budeme potřebovat řádově 400 miliard korun.

Racionální řešení

Nová Komise chtěla podle Zahradníka přijít s tématem, které zaujme. Zelenou dohodu je ale ještě třeba dopracovat. „Zatím máme jen hrubou stavbu. Těžko po dvou měsících posoudit, jak je pevná. Dům ale určitě není vybavený, sotva je zastřešený a možná do něj trochu zatéká – třeba pokud jde o zajištění financí,“ připodobňuje.

Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.

„Přestože kritici tento koncept (Zelené dohody) označují za příklad sociálního inženýrství, tak myslím, že jsou jeho autoři realisté. Vědí, co do těch pravidel mohou napsat, aby neutržili profesní ostudu. Věřím, že zdravý rozum zvítězí,“ podotýká.

V současnosti bude snaha vymyslet a zavést alternativy. Jakmile budou životaschopné, tak může dojít k útlumu. Opačný postup by byl velmi riskantní.
Petr Zahradník

Čtěte také

Bude ale také třeba zohlednit i rozdílné postoje členských států. Zatímco pro sever Evropy, Německo, Benelux nebo Rakousko je chování v souladu se Zelenou dohodou přirozené, o zbytku kontinentu to stejné říct nelze.

V celé Unii by do roku 2030 například mělo zaniknout na 160 tisíc pracovních míst, která jsou navázaná na uhelný sektor. Podle Zahradníka je ale tento odhad podhodnocený – jen v polském těžebním průmyslu pracuje milion lidí a podobné je to i v Německu.

Dokáže Evropská unie uhlídat, na jaké projekty peníze půjdou? Poslechněte si v Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související