Malá a dostupná elektroauta se automobilkám nevyplatí, naštvaní Evropané vyjdou do ulic, varuje Forbes
Přelom roku bývá ve světových médiích příležitostí k výhledům do budoucna v celé řadě oblastí lidské činnosti, zvláště v politice a byznysu.
Časopis Forbes se zamýšlí nad rozvojem elektrických aut. Podle něj už revoluce v tomto oboru začíná být na pořadu dne také v Evropě.
Čtěte také
Čtěte také
Zároveň jde ale v pohledu magazínu o změnu, která byla sektoru nařízena zvnějšku. Je proto pravděpodobné, že bude mít vážné důsledky pro výrobce a vyvolá i nespokojenost veřejnosti. A když začne být zřejmé, že nová auta už nejsou cenově dostupná a veřejná doprava se stane atraktivnější, dá se čekat, že to významným způsobem ovlivní i politiku.
Článek se opírá mimo jiné o údaje berlínského analytika v oboru automobilové dopravy Matta Schmidta. Podle něj se v roce 2020 prodej elektroaut v západní Evropě zvýší více než na dvojnásobek. Mělo by se jich prodat přes 700 tisíc, do konce roku 2021 pak skoro milion, což svědčí o tom, že růst prodejů aut a SUV na elektrobaterie už je realitou. Do regionu totiž spadá pět největších trhů: Německo, Francie, Británie, Španělsko a Itálie.
Letos také začnou nabíhat v platnost nové požadavky Evropské unie na spotřebu paliva, které se budou dále zpřísňovat roku 2025 až do finální podoby v roce 2030. Cílová průměrná spotřeba, kterou budou muset dodržet výrobci, má v té době být 2,56 litru na 100 kilometrů.
A to znamená skokovou změnu v účinnosti motorů, které je možné dosáhnout jen hromadným příklonem zákazníků k autům na elektrobaterie. Po roce 2025 nesplní tato pravidla zřejmě ani hybridní auta, které na baterii dokážou ujet jen něco přes 48 kilometrů, uvádí Forbes.
Malá auta se nevyplatí
V nové zprávě americké společnosti pro výzkum trhu Jefferies stojí, že pokud automobilový průmysl nepokročí v omezování emisí oxidu uhličitého oproti roku 2018 tak, aby v letech 2020 a 2021 splnil evropská pravidla, na pokutách by mohli výrobci zaplatit více než 32 miliard eur.
Čtěte také
To přitom odpovídá dvojnásobku jejich odhadovaného zisku. Automobilky by proto musely zvýšit ceny až o 10 procent. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc ohlásila, že současný cíl omezit do roku 2030 emise na 40 % oproti těm z roku 1990, by měl být ambicióznější a že by emise měly klesnout nejméně o celou polovinu.
Revoluce v oblasti mobilních telefonů byla založená na poptávce veřejnosti po výrobku za rozumnou cenu, po níž se mobil stal nezbytným společenským i profesním nástrojem. Prodeje elektrických aut jsou teď oproti tomu zákazníkům v podstatě nuceny s cílem výrazně omezit emise CO2, podotýká Forbes.
Podle analytika Schmidta jsou vlády v zemích, kde se auta vyrábějí, ochotné dotovat soukromé i podnikové flotily, aby tak pomohly výrobcům splnit limity, vyhnout se pokutám a chránit pracovní místa.
Nová pravidla ale způsobí velký otřes na evropském trhu s automobily, kterému hrozí pokuty, pokud je nedodrží. A to si dobře uvědomují i investoři. A pak je tu další velká hrozba – například Volkswagen uvedl, že se mu do roku 2030 přestane vyplácet výroba menších modelů, jako jsou Up nebo Polo.
Fronty na elektřinu
Evropané tak kvůli cenám přijdou o možnost nákupu nových, malých a dostupných aut nezbytných pro denní dojíždění a provoz rodiny. To je faktor, který si většina obyvatel kontinentu zatím neuvědomuje. Ale když ano, začínají být ve střehu. Podle Forbesu by to mohlo vyvolat celoevropskou odezvu podobnou protestům takzvaných žlutých vest ve Francii, kde naštvaní lidé vyšli do ulic.
Čtěte také
Průmysl musí dát přednost malým a dostupným elektrickým autům, což je v příkrém rozporu s jeho dosavadními trendy, které reprezentují vozy jako Audi e-tron nebo Mercedes EQC s cenami v přepočtu nad dvěma miliony korun. Momentálně nejlevnější elektrické auto je podle žebříčku francouzské poradenské společnosti Inovev malý Renault Zoe, který se prodává i s daní od zhruba 890 tisíc korun.
Forbes považuje za překážku rozvoje elektromobility také fronty na dobíjení aut. Magazín klade celou řadu otázek: Kdy bude doba dobíjení odpovídat času, který strávíme tankováním aut na benzín? Je dostatek elektřiny, aby uspokojila rostoucí poptávku? Kdy budou autobaterie cenově konkurovat benzínovým autům? A kdy první automobilku finančně ohrozí unijní pokuty?
Otazník visí i nad tím, kdy a kde proběhnou první demonstrace, poté, co si někteří občané Evropské unie uvědomí, že si nemůžou dovolit nové auto. A platí ještě, že v emisích CO2 má elektrický vůz výhodu oproti benzínu, když vezmeme v potaz těžbu vzácných kovů a recyklaci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
