Auta se spalovacími motory budou muset z Prahy zmizet, varuje nový šéf komise proti emisím Bursík
Praha má před sebou velký úkol: 45% snížení emisí CO₂ do roku 2030. Zcela bezuhlíková má metropole být o 20 let později. Hostem Interview Plus je Martin Bursík (Liberálně ekologická strana, LES).
Vesmírný turismus urychlí změny klimatu
Počítačové simulace ukazují, že rozvoj vesmírného turismu může ovlivnit teploty kolem rovníku i na pólech, vyvolat větší tání polárních oblastí a v některých oblastech snížit množství ozónu.
Bývalý ministr životního prostředí totiž šéfuje jen před týdnem zřízené Komisi hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.
„Běžná auta budou muset z Prahy zmizet. Jsme v roce 2019 a podívejte se na trend automobilek – i Škoda Auto směřuje k elektromobilitě… Když si firmy, které kupují nová auta co čtyři roky, nebo domácnosti, co to dělají co 10–14 let, pořídí elektromobil, tak taky získají řadu zvýhodnění a ekonomických nástrojů. Ty budou motivovat i ty, co sem dojíždějí, aby šli ekologickou cestou,“ dodává Bursík.
Motivací je prý celá řada a rád by se vydal cestou Londýna, „který má už řadu let mýtné a už máme analýzy jeho efektu. Přesouvají dopravu lidí z osobních aut na dopravu sdílenou, variantou jsou i zvýhodněné vozy taxi. Teď uvažují i o převzetí švédského modelu, který mýtné nastavuje dynamicky a rozkládá ranní a odpolední dopravní špičky. Je to propojeno i se zaměstnavateli, kteří adaptují začátek (a konec) pracovní doby tak, aby se všichni dostali efektivně do práce a netvořily se kolony.“
Vjezd do města zpoplatníme
Jak by to vypadalo v praxi? „Praha nebude ostrovem s elektromobily a jinde v Česku budou pořád jezdit spalovací motory. Čekají nás velké debaty a konzultace. Cílem by mělo být rozhodnutí, kdy by město regulovalo a zpoplatnilo vjezd do centra pro spalovací motory. U elektromobilů by asi zpočátku, stejně jako v Londýně, poplatek nebyl. To totiž pak motivuje byznys k rychlejší výměně své automobilové flotily… Bude to jistě velmi citlivé téma, směřované nejdřív k podnikatelům a až pak k fyzickým osobám. Ale bez toho se Praha, myslím, neobejde.“
Koho zajímá ekologie? Jak nepřesvědčovat přesvědčené a mluvit o ochraně přírody
Zpráva o drancovaných oceánech či zamořeném ovzduší dokáže někoho nadzvednout, zatímco jiného zanechá chladným. Jednak mají lidé různé žebříčky hodnot a jednak za důležité považují rozdílná témata. Zájem ale také dokáže probudit způsob, jakým zpráva problém popisuje a do jakého kontextu jej usazuje.
Komise a pracovní skupiny odborníků budou dávat náměty, ale samotné rozhodnutí bude na politickém vedení města.
„Ale každý krok, který vedení města udělá, bude přepočítáván na redukci snížení tuny CO₂. Obrazně říkávám, že v Praze bude vedle koruny (a snad brzy i eura), platit nová měna: tuna CO₂. Všechna rozhodnutí budou objektivizována směrem k tomu, jaký efekt přinesou v cíli, kterým je klimaticky neutrální Praha.“
Prvním krokem bude zpracování nákladové křivky snižování emisí, která podle Bursíka ukazuje, s jakými náklady a v jakých sektorech emise snížíme. „Jiné jsou totiž u zateplování budov, jiné u nových zdrojů elektřiny nebo tepla, jiné v dopravě.“
Neekologická elektřina?
Jenže i elektromobil si bere elektřinu z u nás zatím ne dvakrát ekologicky vyráběných zdrojů. Martin Bursík přitakává s tím, že to je problém, a pražské zastupitelstvo už vyzvalo vládu, aby byla aktivnější v oblasti klimatické změny planety.
První islandský ledovec zaniklý v důsledku změny klimatu bude mít svou pamětní desku
První ledovec, který to na Islandu zabalil v důsledku změny klimatu, se dočká vlastní pamětní desky. Ledovec se jmenoval Okjökull, zkráceně též Ok. Pamětní desku mu američtí a islandští vědci za účasti veřejnosti odhalí 18. srpna poblíž fjordu Borgarfjörður na západě země.
„V Česku je 47 % elektřiny ve vaší zásuvce hnědé a černé uhlí. Naše země s dalšími přitom zablokovala dohodu na Evropské radě, aby byl celý náš kontinent do roku 2050 klimaticky neutrální. Ono k tomu dřív nebo později stejně dojde a i vláda pak rychle změní své stanovisko,“ myslí si.
Zároveň ale musíme něco dělat, taky „proto teď diskutujeme koncept, kdy metropole vypíše aukci na nové zdroje na čistou, obnovitelnou elektřinu. Takový kontrakt by se ale uzavřel jen s podmínkou, že vítěz postaví nové zdroje a pak se mu taky třeba zafixuje cena, dejme tomu na 15 let… Bylo by pokrytecké, aby si Praha řešila svou udržitelnost na úkor okolí.“
Změny nezastaví ani premiér
Podle českého premiéra a celé vlády ale ochrana klimatu nesmí ohrozit český průmysl. „To je zásadní nepochopení, jaké ohromné příležitosti průmysl obnovitelných zdrojů, energetika a doprava budoucnosti přináší. Odhaduje se, že v roce 2030 bude až 80 % nákupů městských autobusů na světě pouze s elektrickým pohonem. A nezastaví to ani český premiér. Naštěstí celý proces táhne byznys a nezávisle na vyjádřeních premiéra investuje ohromné peníze do rozvoje elektromobily nebo do sítě dobíjecích stanic,“ komentuje.
Dopady klimatické změny už podle Bursíka vidíme každým dnem a „protože se věnuji ochraně životního prostředí celý život, teď sleduji zásadní proměnu pohledu lidí. Dekády to bylo jen okrajové téma, byli jsme takoví Don Quijoti, a najednou je to hlavní téma,“ dodává Martin Bursík.
Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.
Související
-
Thomas Kulidakis: Změna klimatu a přírodní katastrofy v dovolenkových rájích
Nemusíme přestat jezdit na dovolené, ale musíme být opatrnější. Po návratu z dovolené pak po politicích vyžadovat rozhodnou a celosvětovou akci.
-
Změna klimatu je pro americké voliče jedna z priorit. Jak se k ní staví prezidentští kandidáti?
Klimatická krize se příští rok zařadí mezi témata prezidentské volby ve Spojených státech. Boj s globálním oteplováním patří mezi témata všech kampaní.
-
Neplýtvat jídlem a vzdělávat dívky třetího světa. Překvapivé rady známého amerického konzultanta
Před půl stoletím pracoval pro Martina Luthera Kinga, pak se rozhodl proměnit vztah byznysu k životnímu prostředí. Host: Paul Hawken, konzultant vlád a korporací.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.