Thomas Kulidakis: Změna klimatu a přírodní katastrofy v dovolenkových rájích

Sever Řecka zasáhla silná bouře
Sever Řecka zasáhla silná bouře

Změna klimatu naší planety je zřejmá a začíná mít neblahé dopady i na zasloužený dovolenkový odpočinek lidí v oblasti Středozemního moře.  A nejen tam. V uplynulých dnech extrémní vedra vystřídaly divoké bouře a kroupy. Ve Španělsku, Itálii, Chorvatsku, Srbsku, Bulharsku a Řecku si vyžádaly zraněné, mrtvé a způsobily obrovské materiální škody.

Pro Českou republiku nejtragičtější dopad přinesla bouře v Řecku. Na poloostrově Chalkidiki jsou mezi mrtvými i dva Češi. Nejen podle řeckých meteorologů je potřeba mít na paměti, že extrémní vedra a divoké bouře existovaly vždy.

Unijní klimatické cíle plníme, tvrdí náměstek ministra. Jsou ale nedostatečné, oponuje aktivista

Elektrárna Chvatetice

Hnědouhelná elektrárna Chvaletice, jeden z významných zdrojů znečištění, zažila dvoudenní blokádu aktivistů z iniciativy Limity jsme my. Mělo by uhlí, neobnovitelný zdroj energie, skončit? Zohledňuje současná vláda dostatečně ekologické cíle?

Souvislost se změnou klimatu ale spočívá ve faktu, že se fenomény vyskytují mnohem častěji než dříve.

Řecké národní výzkumné centrum vydalo zprávu, že každých deset let přibývá počet dnů, kdy je nesnesitelné, životu nebezpečné vedro. Je jich o sedm více. Zato počet chladných, vlahých a příjemných nocí skýtajících odpočinek lidskému organismu se snižuje. Každých deset let o pět.

Dochází také k častějšímu výskytu takzvaných medikánů, neboli středomořské obdoby hurikánů. V posledním desetiletí jich bylo v podstatě tolik, kolik v druhé polovině dvacátého století.

Začněme u sebe

Mezinárodní nadace sledující požáry varovala před každý rok se zvyšujícím rizikem takzvaných „superpožárů“, vznikajících následkem stále větších veder a silného větru. Umírají kvůli nim lidé, mizí hmotné statky, fauna i flóra.

V Evropě každý rok shoří přibližně tři sta tisíc hektarů. Požáry se netýkají jen zemí jižní Evropy, v čele s Francií, Itálií, Portugalskem, Španělskem nebo Řeckem. Oheň řádil i vloni v zemích severní Evropy. Švédové s plameny bojovali i pomocí stíhacích letounů Gripen.

Klára Vlasáková: Horko nás spojí

Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)

Debata o počasí už dlouhou dobu není jen výplní rozpačitých konverzací. Jak to horko zvládáš? ptáme se zoufale jeden druhého a žádná odpověď není samospásná, protože to horko nezvládáme nikdo.

Unijní výzkumné centrum přišlo s analýzou, podle níž letos v Evropě shořelo už více lesů, než v roce 2018.

Konkrétní údaje jsou o to hrozivější, když se podíváme na výsledek roku 2017. Jen ve třech unijních zemích Itálii, Portugalsku a Španělsku shořelo 800 tisíc hektarů.

To vše se společně se znečištěním moří plasty projevuje na životě lidí, kteří si chtějí užít odpočinek v unijních jihoevropských turistických přímořských destinacích. V tomto případě platí, že nemá cenu spoléhat na velké činy a je potřeba začít u sebe.

Thomas Kulidakis

Boj se změnou klimatu totiž záleží na vůli celého světa a my ho jen málo ovlivníme. Bohužel i kdybychom se v Evropě vzdali všech výdobytků dvacátého první století a utřídili se k smrti, moc nám to nemůže do doby, než začnou brát boj se změnou klimatu vážně i jiné části světa. Kácením brazilských pralesů počínaje, neochotou USA spolupracovat a překotným asijským rozvojem konče.

Je potřeba uvědomit si, že zatímco v jižní Evropě léta byla tradičně suchá a teplá, teď je subtropický pás stále více nevyzpytatelný. Nemusíme přestat jezdit na dovolené, ale musíme být opatrnější. Po návratu z dovolené pak po politicích vyžadovat rozhodnou a celosvětovou akci.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související