Vlna veder v Evropě sežehla vinice
Pětidenní zničující vedro způsobilo podle deníku The Times obrovské škody v lesích a zejména na vinicích v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Vinaři z jihofrancouzského regionu Languedoc-Roussillon si stěžují, že mladé víno utrpělo, jako by ho někdo sežehl pochodněmi.
„Pěstuji víno už třicet let. Ještě nikdy jsem ale neviděl vinici tak poničenou vedrem,“ svěřuje se Jérôme Despey z departementu Hérault. Druhou zasaženou oblastí je region Gard na západním břehu Rhôny.
Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik
Nedostatek vody je vážný, musíme s tím něco dělat. Pořád tady ale chybí jednotná politika a koncepce hospodaření se životadárnou tekutinou. Alespoň to v pořadu Plusu Hovory tvrdí ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský.
Hlavy vinných rév jsou na obrovských plochách doslova upečeny. Listí zhnědlo a mladé bobule jsou zničené. Tamní úřady vyhlásily stav ohrožení a snaží se monitorovat poškození letošní úrody. Největší škody jsou na vinicích orientovaných na západ a jihozápad, protože ty zasahuje odpoledne největší žár.
Problém mají i vinice vysázené na hodně kamenité půdě. Mělký systém kořenů trpí nedostatkem vláhy. Vysoké teploty také zatěžují sezónní dělníky na vinicích.
Vinaři z Bordeaux dále na západ k atlantickému pobřeží jsou o něco šťastnější, protože tamní vedra nebyla až tak devastující. A příliv horkého vzduchu v tomto období zrání považují za hotové požehnání. Je to kouzlo, protože napomůže úrodě a chrání hrozny před parazity, poznamenává list The Times.
Vinaři chystají nové odrůdy
Tématu se věnuje také další britské periodikum Daily Telegraph, které cituje vinaře Gavina Quinneyho. „Víno v celém Bordeaux je zelené a šťavnaté. Noci máme svěží a listí je tolik, že jsou mladé hrozny dobře chráněné,“ vypráví muž.
Vědecké dobrodružství ve Francii: Na experimentální vinici roste i jedna moravská odrůda
Začíná další vědecké dobrodružství. Tentokrát nás zavede na experimentální vinice ve Francii a v Gruzii, kde pěstují i takové odrůdy, které na běžných vinicích nenajdeme.
Pokud by vedra trvala v pozdější části léta, má to také svá rizika. Bobule by vysychaly, měly by džemovou příchuť a víno pak následně nízkou kyselost. Srpnová horka také mohou zbrzdit dozrávání, a hrozny se pak scvrkávají a ztrácejí kvalitu. Globální růst teplot by mohl dokonce úplně změnit chuť vína, tak jak jsme ji dosud znali.
Před týdnem proto vinařský syndikát v Bordeaux v rámci boje proti oteplování schválil k pěstování sedm nových odrůd vína, schopných uchovat si objem a aciditu i v extrémních teplotách, informuje Daily Telegraph.
Související
-
Britským vinařům pomáhá brexit i globální oteplování. Vytlačí...
Brexit oslabil libru a globální oteplování prodloužilo léto. Málokomu to prospělo tak, jako britským vinařům, píše se v článku britského deníku Financial Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
