Klára Vlasáková: Horko nás spojí

Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)
Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Debata o počasí už dlouhou dobu není jen výplní rozpačitých konverzací. Jak to horko zvládáš? ptáme se zoufale jeden druhého a žádná odpověď není samospásná, protože to horko nezvládáme nikdo.

O klimatické krizi se často píše v makroměřítku. Čteme o tom, že je třeba mohutně snížit produkci skleníkových plynů, jinak nás čeká taková podoba světa, kde řada z nás nemusí přežít.

Iva Pekárková: Táhne to sem z Afriky. Bude nám horko

Osvěžení v letním horku

Sotva oficiálně začalo léto, přinesly žhavé větry ze Sahary první letošní vlnu veder.

Dozvídáme se o zvyšování mořských hladin a rozšiřujících se pouštních oblastech. Nebo třeba o tom, jak se klimatické změny dotknou jaderné energie, kdy může chybět voda nutná k chlazení reaktorů. Slýcháme, jak mnoho největších baobabů, které byly staré až dva tisíce let, během posledních jedenácti roků uhynulo. Že Velký bariérový útes bledne a hyne a mrtví koráli se nerozmnožují.

Záplava špatných zpráv

Zpráv o změnách klimatu je plno. Jsou neradostné a nejedna z nich ukazuje, že není za pět minut dvanáct, ale spíš za pár sekund dvanáct. Přesto se řada z nás neubrání naději, že se něco musí stát: věci se vrátí do pořádku a katastrofické scénáře se přinejmenším zbrzdí.

Vlna veder v Evropě sežehla vinice

Vinice v Toskánsku

Pětidenní zničující vedro způsobilo podle deníku The Times obrovské škody v lesích a zejména na vinicích v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Vinaři z jihofrancouzského regionu Languedoc-Roussillon si stěžují, že mladé víno utrpělo, jako by ho někdo sežehl pochodněmi.

Zprávy, které řeší právě toto makroměřítko podobnou úlevu alespoň na čas dovolují. Většina z nás totiž neviděla na vlastní oči obří ledovce, nejstarší africké baobaby, deštné pralesy ani Velký bariérový útes. Můžeme si proto představovat, že katastrofa není tak hrozná, že zprávy možná zbytečně přehánějí anebo že jde o fázi, která brzy pomine.

Je to pochopitelné. Člověk musí mít ráno důvod, aby vůbec otevřel oči. Říkat si, že se klima nakonec umoudří anebo že se najde chytrá technologie, která nám umožní přežít, je docela srozumitelná strategie.

Jenže pak je tady měřítko menší – zkoumající naši domácí krajinu: v loňském roce mělo Česko největší odchylku od průměrné teploty v Evropě. Podle ministra životního prostředí vysychají v obcích kvůli několikaletému suchu studny. Ty, které fungovaly třeba celých sto let, vyschly v předcházejících dvou letech poprvé. Sucho společně s kůrovcem ničí české lesy – postiženo by mohlo být až 500 tisíc hektarů.

Horko nás spojuje

Jestli je to pořád moc vzdálené, je tady meřítko nejmenší, osobní. Přesunout se v horku pár metrů chůzí je jako kráčet předpeklím. Přežít pár hodin v bytě nebo kanceláři bez klimatizace je vyložené peklo.

Prospěšné bakterie pomohou hospodářským plodinám lépe zvládnout klimatickou změnu

Pšenice

Vědci zkoumají bakterie, které produkují rostlinám nejrůznější prospěšné látky, podporují jejich růst a chrání je před patogeny, ale i před dopady klimatické změny.

Moje jedenaosmdesátiletá babička říká, že dýchat v tak teplém vzduchu je jako mít v hrdle rozžhavenou trubku. Mně ještě nebylo třicet a motá se mi hlava po pár minutách na rozpálené ulici. Zahrady kvapem usychají a napustit si bazén, což je dneska řešení pro řadu z nás, nebude za pár let možné.

Ti, kteří upozorňují na ekologický kolaps, jsou často nazýváni zpolitizovanými radikály.

Měnící se klima politickým tématem samozřejmě je – tak jako velká část věcí v našich životech. Jestli ale něco spojuje napříč politickým spektrem nás, obyčejné voliče neřídící byznysy za miliardy, tak je to právě téma klimatu. Nám se na rozdíl od těch, kteří ke klimatické změně nejvíc přispívají, nenabízejí žádná záchranná řešení typu přesídlení.

Podle vědců a vědkyň nám zbývá posledních pár let na případnou razantní změnu, a to horko nás spojuje. Vzájemné osočování tak můžeme na pár let odložit. Na mrtvé planetě to totiž bude jedno. 

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio

Související