Jan Fingerland: Pravice Elona Muska
Elon Musk ví, jak vyvolat rozruch, třeba když při předání moci novému prezidentovi opakovaně zvedl pravici – asi ve jménu „nové americké pravice“. Takže se dočkal, a miliarda lidí se dohaduje, zda je nebo není nacista, aniž by mohli dojít k uspokojivému závěru.
Každý, kdo začal zapáleně debatovat, se vlastně rovnou chytl do Muskovy pasti. Muž, který má takovou zkušenost a takový talent pro veřejnou komunikaci, samozřejmě věděl, co dělá, když zvedl pravici.
Čtěte také
Je také zřejmé, že tento pozdrav vědomě provedl trochu jinak, než jak ho každý známe z historických filmů. A my se teď můžeme udiskutovat, co to bylo, pokud možno na Muskově sociální síti.
Musk vlastně použil techniku, kterou k dokonalosti vybrousil současný íránský režim. Jeho představitelé dokáží mluvit tak, že každý slyší to, co chce, a současně se samotný mluvčí přesně volenými slovy nikdy k ničemu nezavazuje. Je to něco na způsob výroku: „někomu by se mohlo něco stát…“.
Perte se a žerte se
A tak Muskovi kritici, nebo vůbec kritici prostředí kolem Trumpa, jasně viděli hajlování, a běda tomu, kdo s nimi nesouhlasí: „asi je taky tak trochu nácek“. Ti, kdo mají potřebu obrušovat hrany trumpismu, najdou – a samozřejmě našli – hned několik důvodů, proč to hajlování nebylo.
Čtěte také
Ve skutečnosti je věc ještě složitější, vždyť jsou i takoví, kdo v Muskově gestu hajlování sice jasně viděli, a právě proto se jim líbilo. Rozdělovací potenciál gesta se projevil i v tom, kolik lidí mělo na sociálních sítích potřebu napadnout americkou Ligu proti pomluvám, významnou antirasistickou instituci, která zastávala čtvrté stanovisko, podle kterého není-li možné něco dokázat, je lepší v této zjitřené době nedělat silné závěry.
Pak je tu další strana věci. Je špatné banalizovat nacismus, což Musk dělá. Současně nacismus, jako i jiné „–ismy“, je založen na binárním černobílém myšlení. Je dobré uchovat si schopnost vidět věci ve více rozměrech.
Musk je plně zodpovědný za své činy. Současně vidíme, že je to, kulantně řečeno, zvláštní osobnost, jakýsi profesor Orfanik, geniální vizionář s dětinskou duší. Žije ve svém zvláštním světě, který připomíná spíš komiks než realitu, nebo ani není schopen mezi nimi řádně rozlišovat. Možná i hajlování je pro něj spíš kostým než přihlášení se k nacismu.
Mlha před námi
A s tím souvisí třetí poznámka. Vše se děje v období, kdy se celá řada pojmů a čar stále více zamlžuje. Někdy záměrně, jindy proto, že prožíváme velké období nějaké období transformace světa, a masivní vrstva internetové „nekomunikace“ všechno jen zhoršuje.
Čtěte také
Například Trump je nominální republikán, který ale popírá podstatnou část všeho, čím republikánství ještě nedávno bylo. V nějakém smyslu to platí o podstatné části lidí, kteří prezidenta obklopují, včetně Elona Muska – imigranta, který stojí po boku antiimigračního prezidenta, jehož dvě manželky byly či jsou imigrantky.
Musk má asistovat při obraně „staré dobré Ameriky“ a jejích modrých límců, ale vyloboval si právo dovážet zahraniční pracovníky pro své firmy, a etnický či státní původ lidí je mu ukradený.
Nebo: bude mít za úkol drasticky odbourat regulace, za současného boje proti svobodnému obchodu. Musk je vlastně jako Trump, jen ještě desetkrát víc.
Co je tedy pravda a to přetvářka a co přelud? V Muskově světě je těžké rozlišovat mezi realitou a hrou, jeho hajlování působí jako klauniáda. Jenže jsme vstoupili do éry klaunů, kteří děsí. Co nás čeká na druhé straně této transformace, to zatím nevíme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.