Jefim Fištejn: Nepohodlná pravda
Výsledky posledního ročníku pěvecké soutěže Eurovize obsahují, vedle čistě odborných aspektů, také pár nepřehlédnutelných politických poučení. Jak už to často bývá, opět se prokázala pravdivost lidového úsloví „Koho chce Pánbůh potrestat, toho nejdřív připraví o rozum.“
Země, které hodlaly demonstrativním bojkotem vytrestat soutěž za to, že se jí účastní také Izrael, v reálu vytrestaly jen samy sebe, své hudební skladatele a interprety. Dokázaly jen to, že kultura není privátním majetkem lokální politiky. Promítat do kultury okamžitý postoj vlád, které samy nezřídka mají jepičí život, je čistá zhůvěřilost.
Čtěte také
Slovinsko se kupříkladu k bojkotu připojilo jen proto, že v zemi ještě před měsícem vládla koalice levicových a postkomunistických stran. Nyní se k moci vrátil pravicový premiér Janez Janša, a ten už se stihl na síti X k bojkotu vyjádřit takto: „Všichni, kdo se snažili vypudit ze soutěže Izrael, utrpěli hanebnou porážku.“
Z hlediska izraelských zájmů je druhé místo v soutěži opravdovým vítězstvím, optimálnějším, než by bylo místo první, které Izrael obsadil v minulosti čtyřikrát. Absolutní výhra by nyní způsobila silný otřes a hlavobol pro pořadatele, nutnost uspořádat za rok celosvětovou soutěž v Izraeli, přilila by oleje do ohně zuřivého antisemitizmu.
O nic z toho Izrael nestojí. Druhé místo, ovšem podruhé za sebou v řadě, je pro židovský stát nesrovnatelně výhodnější: dokazuje, že pokud někdo do pěvecké soutěže patří, pak je to právě on! Přitom výsledek nehrozil žádným skandálem a taky žádný skandál nezpůsobil.
Politická móda pro elity
Avšak největší překvapení a poučení spočívalo jinde. Za své vysoké umístění vděčí izraelský zpěvák Noam Bettan hlavně diváckému hlasování. Souhrn bodů z národních porot zajišťoval jeho písni Michelle jen 8. místo, ale mohutná vlna divácké přízně posunula Izraelce dopředu.
Čtěte také
Přitom z rozložení hlasů jasně vyplývalo, že zásluhu na vysokém umístění má především umělecká kvalita písně a etnická příslušnost posluchačů v tom žádnou roli nehrála. Izraelci hlasovat tak jako tak nesměli a podíl židovského obyvatelstva v zemích, odkud přišla většina hlasů, je mizivý nebo nepatrný a na maximálních 12 bodů, které Izraelec od každé z nich dostal, rozhodně nestačí.
Takže nezbývá než konstatovat, že představa o protižidovské nenávisti, která údajně zachvátila nejširší masy světového obyvatelstva, je značně, a možná i záměrně, přehnaná.
Svědčí o tom i skutečnost, že nejvyšší ocenění výkonu Noama Bettana, 12 bodů, patřilo národní porotě Polska, které nemá zrovna pověst obzvlášť filosemitské země, a také to, že vítězka celé soutěže, Bulharka Darina Yotová, měla pro svého izraelského rivala jen slova chvály.
Antisemitské nálady jsou možná posledním výkřikem politické módy pro elity a jejich mediální obsluhu, nikoli pro lidstvo jako celek. Absolutním morálním vítězem posledního ročníku Eurovize se stal Izrael, a to je pravda, kterou tentokrát nikdo nečekal.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Mariborská hypnóza
Dora Kaprálová -
Tajuplný ostrov
Jules Verne
