Analytik: Ukrajinská i ruská armáda jsou postsovětské. Nám se ale v hlavě Kyjev změnil na Švýcarsko

„Spousta lidí tam nakupuje. Ruští vojáci tam měli sekci potřeb pro speciální vojenskou operaci, kde si mohli objednávat, co jim armáda neposkytla. To z Wildberries do určité míry dělá legitimní vojenský cíl,“ vysvětluje expert Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a usuzuje:

Čtěte také

Víchová: Kdyby měl Putin poušť, došel by písek? Ukrajinci svými útoky na rafinerie píchli do ruského srdce

„Pocítí to všichni, byť asi ne tím způsobem, že by se najednou v Rusku nedalo žít. Ale souvisí to i s tím, že se v Rusku blíží parlamentní volby a to dá ruskému obyvatelstvu možnost vyjevit svoji nespokojenost.“

S novým politickým uspořádáním ale Ludvík nepočítá, protože ruský režim má situaci pod kontrolou a nedovolí vzestup opozice. Cílem Ukrajinců je tak zapůsobit na obyvatelstvo alespoň psychicky.

Rusko naopak útočí na ukrajinské zemědělské sklady a zásobovací lodě se stejným cílem – vytvořit tlak. Ani jedné straně se totiž zásadní průlom nadále nedaří a fronty se téměř neposouvají.

„Obě strany už jsou vyčerpané a z racionálního hlediska pokračování války nedává smysl. Vysvětlení pro ni je, že Vladimir Putin dostává špatné informace od svých generálů a tajných služeb, což by nebylo úplně velké překvapení, protože mu to přikrášlovali i před samotnou invazí,“ uvažuje Ludvík.

Eskalace po malých krocích

Za nejpravděpodobnější konec proto Ludvík považuje zmražení konfliktu v současném stavu – za zachování nezávislé Ukrajiny, ale bez osvobození obsazených území. Ve svém odhadu vychází z hodnocení obou armád. Zároveň ale podotýká, že vzhledem k dynamickým inovacím se situace a schopnosti obou vojenských institucí velice rychle mění.

Čtěte také

Putinův strach může být nástroj tajných služeb, jak ho dostat pod kontrolu, soudí analytik Votápek

„Ruská armáda je pořád větší, má víc techniky, ale zároveň má známé vnitřní problémy s kvalitou velení, s koordinací a s korupcí,“ srovnává analytik a připomíná:

„Ukrajinská je na tom trošku líp, ale neidealizoval bych si ji. S Ukrajinou sympatizujeme, tím se pro nás proměnila z toho, co si většina lidí představovala jako menší, demokratičtější Rusko, na variantu Izraele nebo Švýcarska – změnila se nám v civilizovanou, skvělou společnost, kde v armádě všechno funguje.“

V obou armádách přitom platí postsovětské praktiky a uvažování. Mění se jen postupně s nástupem mladších generací, které už – zejména v případě Ukrajiny – vyrůstaly v odlišném kontextu.

Eskalace malými kroky

V souvislosti s ruskou armádou zároveň často zaznívá varování před tím, že by se po zamražení nebo zastavení války s Ukrajinou mohla rychle obnovit a ohrožovat další z evropských států.

„Je to reálné riziko, ale nebral bych ho jako nejpravděpodobnější vývoj. Rusko utrpělo ve válce obrovské ztráty, se kterými nepočítalo, a ve společnosti to bude cítit. Chuť pro další konflikt nebude velká,“ předpokládá Ludvík.

„Můžeme to ovlivnit tím, jestli na to budeme, nebo nebudeme připraveni, protože státy málokdy začnou válku proti někomu, o kom si myslí, že je porazí. A pokud budeme připravení, je riziko konfrontace s Ruskem extrémně malé.“

Čtěte také

Co když na Ukrajině vyhraje Rusko a napadne NATO? Politolog Masala popisuje možný vývoj

Předem bychom ale podle něj měli mít připravený scénář, jak na případnou eskalaci reagovat. Konflikt by totiž nejspíše nezačal velkou invazí, ale incidentem podobným situaci na letišti v německém Lipsku, kde dron narazil do křídla ukrajinského nákladního letounu. Naštěstí neexplodoval.

„Jedna z velmi nebezpečných cest, jak může konflikt začít, je, že eskaluje různými malými kroky. A jak budeme reagovat, pokud Rusko vyhodí do vzduchu letadlo? Vákou asi ne, ale také to asi nebudeme chtít nechat bez odpovědi,“ ptá se Ludvík a doporučuje:

„Měli bychom promýšlet i to, jak se snažit tento budoucí konflikt ukončit. Diplomatická jednání jsou velmi složitá, protože Rusko je v nich velmi neflexibilní. Na druhou stranu Evropa na diplomacii trochu rezignovala a potom ji přenechala Donaldu Trumpovi. A to nezní jako moc rozumná myšlenka.“

V jaké fázi je aktuálně válka na Ukrajině? Jaké změny přinese personální obměna v čele ukrajinské armády? A jaká bezpečnostní rizika čekají Evropu po ukončení války na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor.