Karel Barták: Evropa zkoprněle sleduje návrat Trumpa k moci
Donald Trump je od pondělního odpoledne zpět, a to hodně hlasitě a zřetelně. V nabubřelém inauguračním projevu dal najevo, že jeho vládnutí bude jako žádné předchozí. Ohlásil nový světový řád, ve kterém bude místo pro spojenecké závazky, zaběhané postupy, slušné chování či zvyklosti jen potud, pokud budou sloužit americkým zájmům. Nic nového pod sluncem, řeknete si, ale přece. Strategie „America First“ se vrací v novém, silovějším vydání.
Čtěte také
Už sama režie inaugurační ceremonie byla pro Evropu poučná. Přesto, že normálně nebyli nikdy na tuto událost zváni zahraniční představitelé, tentokrát obsadil židle pod kupolí Kapitolu výkvět populistů ze čtyř koutů Evropy – od Británie přes Německo a Francii až po Belgii a Česko.
Jejich početná přítomnost dlouze vypovídá o tom, koho nový pán Bílého domu považuje na starém kontinentu za své spojence a přátele.
A co na to Evropa?
Trump v inauguračním projevu Evropu nezmínil. Zcela jasně však oznámil zavádění dovozních cel jako klíčový element své hospodářské politiky. Evropané se teď musí domluvit, jak budou reagovat.
Jedni zdůrazňují, že je třeba hned na začátku ukázat sílu a jednotu – jakmile Trump provede něco neblahého, je se třeba nebát a odpovědět. Druzí namítají, že takové jednání povede k obchodní válce, a že je třeba naopak jednat obezřetně a chytře amerického obra tlačit ke kompromisům.
Čtěte také
Základní prvky evropské odpovědi formulovala v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Připomněla hlubokou provázanost evropské a americké ekonomiky i vzájemnou výměnu v hodnotě 1,5 bilionu eur.
Upozornila, že „na obou stranách je hodně v sázce“. Chce s novou americkou administrativou jednat co nejrychleji a stavět na tom, co obě strany spojuje. Je připravena k otevřenému dialogu.
Její pragmatický optimismus kontrastuje záměrně s Trumpovým unilateralismem a ochranářstvím. Evropská unie nasadí – Americe navzdory – vyšší rychlost při vyjednávání dohod o volném obchodu s celým světem, řekla šéfka Komise.
Jmenovala řadu zemí a také ambici významně pokročit ve vztahu s Indií, dokonce velmi srdnatě prohlubovat relaci s Čínou. „Náš vzkaz celému světu je víc spolupráce,“ prohlásila v jasné reakci na Trumpovo America First.
Evropa by neměla ustupovat
Jakkoli se bude Evropa snažit s novým pánem Bílého domu vycházet, nemíní slevit ze svých klimatických priorit. Pařížskou dohodu, ze které Spojené státy v pondělí Trumpovým dekretem vystoupily, označila Von der Leyenová za nejlepší mezinárodní rámec umožňující se s touto hrozbou vypořádat.
Čtěte také
EU se tedy vymezuje jako blok založený na právu a regulaci, s Trumpem však bude muset bojovat podle jeho pravidel. Jako argument proti poškozování evropských vývozců bude poukazovat na zvyšující se dovozy amerického zemního plynu do Evropy nebo na zisky amerických zbrojovek z evropských zakázek.
Ty mohou sloužit také jako přesvědčovací ukázka evropské ochoty poněkud zvyšovat výdaje na obranu, které Trump požaduje jako podmínku pro zachování principu kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance.
Tváří v tvář navrátivšímu se nájemníkovi Bílého domu bude Evropa muset být vynalézavá, pružná, zásadová a jednotná. Potřebuje tedy shodu vlád všech členských zemí.
„Když je Evropa jednotná, dokáže věci prosadit,“ připomněla z vlastní zkušenosti šéfka Komise.
Složení účastníků inaugurační ceremonie ve Washingtonu ale dává tušit, že právě jednota bude pro EU v příštích měsících hlavní problém.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.