Neplýtvat s jídlem a vzdělávat dívky třetího světa. Překvapivé rady známého amerického konzultanta v boji se změnou klimatu

Paul Hawken pracoval před víc než půl stoletím pro Martina Luthera Kinga a svůj další život zasvětil snaze proměnit vztah byznysu a životního prostředí.
Paul Hawken pracoval před víc než půl stoletím pro Martina Luthera Kinga a svůj další život zasvětil snaze proměnit vztah byznysu a životního prostředí.

Před půl stoletím pracoval pro Martina Luthera Kinga, pak se vrhnul na snahu proměnit vztah byznysu k životnímu prostředí. Dnes je konzultantem vlád i korporací a rozvíjí vlastní projekt nazvaný Drawdown. Paul Hawken byl hostem Interview Plus přímo ve svém domě blízko amerického San Francisca.

Klus: Nemusíme se vzdát svého pohodlí kvůli záchraně planety. Heslem je střízlivá střídmost

Veřejná debata Plusu v Plzni na téma Doba konzumní: Vzdáme se pohodlí kvůli planetě?

V den další veřejné debaty Plusu atakovaly teploměry na některých místech republiky až 38,5 °C a meteorologové očekávají, že červen bude nejslunečnější minimálně od roku 2006. 

Projekt Drawdown označuje za jakýsi manuál pro všechny, kteří chtějí reagovat na klimatické změny planety, a to na základě dat, která už vědci dobře znají. Teď jde jen o to, naučit je veřejnost používat… Nejúčinnější doporučení? „Neplýtvat jídlem nebo vzdělávat dívky třetího světa,“ říká.

Hawken spojil desítky vědců, se kterými reálně spočítal, kolik emisí skleníkových plynů může lidstvo do roku 2050 doopravdy snížit. A to na základě dnes už používaných postupů a inovací. Rozděleny jsou do několika kategorií, např. jídlo, doprava, energetika. Když se sečtou náklady a porovnají s úsporami, tak nakonec ušetříme víc, než si kdo myslí.    

Lidstvo ztratilo 200 let

„Povědomí o klimatických změnách roste rychleji než problém samotný. My jsme už ale ztratili 200 let. Když jsme začali spalovat uhlí, naftu a plyn, o důsledcích jsme nevěděli vůbec nic. Teď máme v atmosféře nejvíc oxidu uhličitého, nebo jeho ekvivalentu v podobě jiných plynů, než v ní přibylo za posledních 20 milionů let,“ tvrdí americký podnikatel.

Klima se ale nezhoršuje lineárně, tedy podle toho, jak se zvyšuje množství skleníkových plynů v atmosféře. Taky už dnes vidíme důsledky: záplavy, sucha, horka, zimy, hurikány… „A může to být ještě mnohem výraznější a krutější i při relativně nepatrných změnách. Než se změny klimatu projeví naplno, chvíli to potrvá.“

Už jen tím, že je ve vzduchu víc vody, sice víc prší, ale rovnou jde o záplavy a přívalové deště. Jinde zas voda chybí a sucho je hned několik let za sebou. Výsledek? Podle Hawkena to vlastně vidíme na vlastní oči: požáry, nedostatek jídla, resp. neúroda následovaná hladomorem, migrací, konflikty… a válkami. „To všechno jako důsledek změn klimatu, a to jsme teprve na začátku.“

Podnikatel velkou část života zasvětil propojení ochrany životního prostředí s průmyslem a byznysem. Zásadní roli při snižování skleníkových plynů hrají „ti velcí“, tj. uhelné nebo naftařské společnosti, které tak rády lobbují za fosilní paliva.    

Už jim to dochází...

„Cítím, že to dochází už i jim. Lidé nějak stále nechápou, jak nakonec čistá energie naruší celou společnost. Třeba elektromobily naprosto rozvrátí současný automobilový průmysl,“ odhaduje.

Podle zpravodaje OSN světu hrozí klimatický apartheid. Lidská práva prý nemusejí přežít oteplování

Globální oteplování

Svět podle zprávy zvláštního zpravodaje Organizace spojených národů (OSN) Philipa Alstona směřuje ke „klimatickému apartheidu“. V něm se vysokým teplotám a hladu vyhnou jen bohatí, ostatní budou trpět. Alston zároveň tvrdí, že dopady globálního oteplování mohou podkopat nejen základní lidská práva, jako jsou přístup k vodě, jídlu nebo bydlení, ale také demokracii a právní stát.

„Pak ale taky posílí sdílená doprava, kterou lidi začnou chápat jako službu, ne jako majetek… Kdo by vlastnil auto, když může kdykoli využít dopravu, co má hned po ruce… Až nakonec automobilový průmysl zkolabuje,“ dodává.

Až zaplatíte za elektromobil daleko míň než za auto na benzín a naftu, nikdo si ho už nekoupí. „Trh určuje cenu. Ještě před takovými 10−20 lety byla cena dostupných technologií mnohem vyšší. Když jste si tehdy porovnali uhelnou a solární energii, vyšla vám levnější uhelná. Dnes jsme jinde a řešení problému je často levnější než samotný problém. Navíc, na více než 85 % míst světa je nejlevnější způsob výroby elektřiny zdánlivě obyčejný vítr.“      

Co pak Paul Hawken říká na amerického prezidenta, který vyvedl zemi z Pařížské klimatické dohody a vede USA přesně opačným směrem? „Když to Donald Trump oznámil, tak přísahám, že 100 milionů Američanů vůbec nevědělo, co to je nějaká klimatická dohoda. Vlastně svým zvráceným způsobem pomohl Ameriku dovzdělat,“ dodává s úsměvem.

Trump? Nemůžeme se dočkat, až odejde

Společnosti, se kterými sám spolupracuje a které pracují na zvratu globálního oteplování, nebo s těmi, které se zaměřují na 100% obnovitelné zdroje, si z Trumpa prý moc hlavu nelámou. „Jdou si dál svou vlastní cestou… Trumpovi nenaslouchají a stejně jako i my další se nemůžou dočkat, až odejde“. To jsou ti velcí, ale co může udělat každý z nás?  

Kam směřuje elektromobilita? Rychlejší dobíjení, delší dojezd i energie v cloudu

Elektronabíječka E.ON na Lehovci (02)

Nejen v automobilovém průmyslu se dostávají stále více ke slovu alternativní paliva. Kromě vodíku patří mezi favority také auta poháněná elektřinou. O nich hovořili v Magazínu Leonardo Vojtěch Fried z Pražské energetiky a Miloslav Fialka ze společnosti E.ON.

Přestat plýtvat s jídlem. Tento krok taky patří v žebříčku projektu Drawdown mezi třetí nejúčinnější. „Američan plýtvá jídlem víc než jakákoli jiná země světa. Takto ve Spojených státech přijdeme o 40 % jídla. Supermarkety vyhazují produkty, které nevypadají perfektně, a totéž i farmáři. Bohatí ho nakupují hodně a jídlem plýtvají a celosvětově se ho vyhodí až neuvěřitelná třetina,“ varuje.

Mezi deset nejúčinnějších řešení boje proti změnám klimatu překvapivě patří i vzdělávání dívek třetího světa. „To je extrémně důležité. 145 milionů dívek nedokončí střední školu a provdá se, nebo jde pracovat, aby do školy mohli jejich bratři,“ říká Hawken. Průměrně žena porodí něco málo přes dvě děti. Pokud školu nedokončí, rázem se tento průměr zvýší na pět potomků.

„Řešením není vývoj populace řídit, ale posílit plánované rodičovství. Vzdělaná žena totiž dělá jiná rozhodnutí. Vydělává víc peněz, které investuje do jednoho nebo do dvou potomků, které chce porodit vědomě… Samozřejmě, že existuje stovka dalších důvodů, proč vzdělávat dívky, a není to jen změna klimatu. Nikdo to ale zatím nedal do této souvislosti,“ dodává konzultant vlád i korporací Paul Hawken.

Poslechněte si i speciální, rozšířenou verzi pouze pro web Českého rozhlasu Plus. 

Za základě četných dotazů zveřejňujeme mimořádně také needitovaný rozhovor v angličtině (s už přeloženými českými dotazy). 

Jaké konkrétní kroky by měl udělat každý z nás, každá z vlád světa? Co udělat s ekologickou zátěží, kterou vyrábí letecká nebo lodní doprava? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Kaliba.        

Spustit audio

Související