Policisté místo zátahů na pachatele sepisují dokumenty o banalitách. I proto odcházejí, tvrdí odborář

Všichni příslušníci dostanou přidáno o stejnou částku napříč tarifními třídami. Původní návrh ministerstva přitom počítal se zvýhodněním nižších tříd. Policisté a hasiči totiž pracují v týmu, takže každý jeho člen získá stejné navýšení.

Čtěte také

Zvýšení platu o 1500 korun nestačí. V krajích chybí nejpotřebnější složky, vysvětluje šéf Unie bezpečnostních sborů

„V původním návrhu bylo nežádoucí, že třeba vyšetřovatel, který se po 25 letech dostane do nejvyšší třídy a zpracovává nejtěžší kauzy, by dostal přidáno nějakých 800 korun měsíčně. To by bylo absolutní pokřivení systému a nevážení si práce těch lidí,“ zdůrazňuje Lehký.

Do budoucna by podle něj měly být platy hasičů a policistů navázány na průměrnou mzdu. „Předešli bychom těmto tahanicím, které jsou až nedůstojné. Příslušníci by měli jistotu. Toto už ale opakujeme několik let nazpět, akorát se na to pokaždé zapomene,“ dodává.

O tom, zda se 21. listopadu uskuteční chystaná protestní akce „na podporu stabilizace bezpečnostních sborů ČR“, bude v nejbližší době rozhodovat předsednictvo Unie bezpečnostních složek. Jasno o tom stále nemá ani sám Lehký. I přes navýšení platů podle něj zůstávají nevyřešené otázky, například odměny pro policisty na základních útvarech.

Málo policistů, hodně byrokracie

Odborářům mimo jiné vadí také míra byrokracie, k jejímuž odbourání by měla napomoci nově vznikající komise.

„Nadměrné papírování znamená, že policisté mají méně času být na ulici, kde je pak občané nevidí. Už asi pět let přinášíme policejnímu prezidentovi konkrétní návrhy na změny, k některým ale dodnes nedošlo. Je to evergreen,“ popisuje Lehký.

Připouští, že k některým změnám je nutná změna zákona, jiné by ale mohly být zavedeny v řádu několika měsíců. „Třeba evidence trestního řízení nabobtnala formuláři a nad některými jen žasnete, jaké to jsou nesmysly,“ uvádí s tím, že každá písemnost se musí archivovat v digitální i tištěné podobě.

Čtěte také

Cílem protestu policistů je osvěta o skutečném stavu policie. Přestupky nehodláme přehlížet, odmítá organizátor akce

Přebujelá byrokracie patří k trojici nejčastěji uváděným důvodům pro odchod ze služebního poměru, a to vedle špatného finančního ohodnocení a vztahů na pracovišti.

„Policista si z náborového videa představuje, že bude honit pachatele a předcházet trestné činnosti, ale ve finále sedí na služebně a sepisuje dokumenty o banálních věcech, třeba o opilci, kterého musíte odvézt na záchytku.“

Národní ekonomická rada vlády upozorňuje, že Česko má v rámci Evropské unie nejvyšší počet policistů na 100 tisíc obyvatel, celkem jich je už více než 40 tisíc. Podle Lehkého je to ale nesrovnatelné, protože v jiných státech policie neplní tak širokou škálu úkolů.

Na základních útvarech je podle něj policistů minimum a dlouhodobě chybí i civilní zaměstnanci, které se nedaří dostatečně zaplatit. Například právníci nebo IT specialisté proto musejí být nabíráni do služebního poměru, což odborář označuje za zoufalý krok.

„Počet lidí v kancelářích se zvýšil od doby, kdy Ivan Langer změnil rozdělení policie. Když vznikne nové krajské ředitelství, tak je to ředitel, náměstci a vedoucí odborů. Kancelářské požadavky vzrostou a o to víc je oslabená ta část venku,“ shrnuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.