Obnova lesa trvá 100 let, ale znemožňuje ji přemnožená zvěř, upozorňuje ekolog

Lesní zvěř likviduje mladé porosty (ilustrační foto)
Lesní zvěř likviduje mladé porosty (ilustrační foto)

Největší katastrofa od dob Marie Terezie. Tak o kůrovcové kalamitě mluví ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ekologů hrozí během následujících 40 let naprostý rozvrat většiny smrkových porostů, tedy dvěma pětinám všech českých lesů. Pomoci má novela lesního zákona, podle hnutí Duha ale zdejší lesy nezachrání.

Petr Holub: Česko tvrdě zasáhla změna klimatu. Musíme se smířit, říká ministr

Ministr životního prostředí Richard Brabec

Město Basilej vyhlásilo minulou středu nouzový stav klimatu. Tento neobvyklý krok předtím podnikly například Londýn a Vancouver jako reakci na globální oteplování.

„Příčina současné krize lesů je v nevhodné druhové skladbě. Vysázeli jsme smrkové monokultury v oblastech, kde při klimatické změně nemají vhodné podmínky k životu. Lesy plošně hynou a je třeba začít pěstovat pestré, odolnější lesy,“ vysvětluje Jaromír Bláha z hnutí Duha.

To prý ale novela zákona nijak neřeší. Bláha v ní postrádá omezení holosečí nebo podporu přirozeného růstu lesů namísto jejich umělého vysazování. Obnovu poškozených lesů navíc znemožňuje přemnožení spárkaté zvěře, takže je třeba změnit i zákon o myslivosti.

Za normálních podmínek trvá obnova lesa 100 let. A některé stromy rostou mnohem déle. Jde o to s tou změnou začít.
Jaromír Bláha

„Teď se rozhoduje o tom, jak budou lesy vypadat za 100 let. Jestli znovu vysázíme smrk (stávající vyhláška bohužel stále umožňuje i v nejohroženějších oblastech sázet nadpoloviční většinu smrků), nebo začneme pěstovat pestřejší a odolnější lesy,“ upozorňuje ekolog.

Bláha kritizuje rigiditu ministerstva zemědělství, které přestože už dvacet let dostává varování od vědců a pobídky ke změně hospodaření Lesů ČR a dotační politiky, tak nic nedělá.

Smrků ubývá

Podle poslance Karla Turečka (ANO) novela zavádí nová opatření obecné povahy, výjimky z pravidel pro používání reprodukčního materiálu v případě kalamit a stanovuje povinnosti lesních hospodářů, včetně jejich evidence. Právě oni budou mít za úkol měnit strukturu lesů.

Posun ve skladbě lesů určitě je. Byli jsme v situaci, kdy smrková monokultura byla na 90 % plochy. Dnes se blížíme k 80 %. V lesním hospodaření nejdou věci měnit během pěti let.
Karel Tureček

Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog

Mnohé smrky, které zůstaly stát, uschly.

Kvůli malému broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) povolává do akce ministerstva, kraje i těžařské firmy. Cílem je napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat, aby se kůrovcová kalamita dále nešířila.

 

Udělalo ministerstvo zemědělství a jemu podřízený státní podnik Lesy ČR dost pro to, aby zabránily kůrovcové kalamitě? Nejsou její příčinou právě zásadní chyby v hospodaření?

Fakt, že lesní zákon je z roku 1995, prý nehraje roli. „Za první republiky jsme se řídili starým zákonem z konce 19. století a nikdo netvrdil, že je ten zákon starý,“ uvádí s tím, že ke změně klimatu dochází odedávna.

Není ale třeba nyní radikálně změnit přístup, aby příští generace měly odolnější lesy? „To nikdo nezpochybňuje, ministerstvo zemědělství i Sněmovna se tím zabývá a je shoda na tom, aby se v horizontu několika desítek let podíl smrků snížil k 50 %. Aby přibylo buků a jedlí,“ tvrdí poslanec s tím, že novela zákona na to reaguje.

Tureček ovšem nesouhlasí s tím, aby zákon upravoval, jaké druhy stromů se mají vysazovat a v jakém množství – to by mělo zůstat na odpovědnosti lesníků.

Spustit audio

Související