Obnova lesa trvá 100 let, ale znemožňuje ji přemnožená zvěř, upozorňuje ekolog

Petr Holub: Česko tvrdě zasáhla změna klimatu. Musíme se smířit, říká ministr

• Upravit
• Smazat

Město Basilej vyhlásilo minulou středu nouzový stav klimatu. Tento neobvyklý krok předtím podnikly například Londýn a Vancouver jako reakci na globální oteplování.

„Příčina současné krize lesů je v nevhodné druhové skladbě. Vysázeli jsme smrkové monokultury v oblastech, kde při klimatické změně nemají vhodné podmínky k životu. Lesy plošně hynou a je třeba začít pěstovat pestré, odolnější lesy,“ vysvětluje Jaromír Bláha z hnutí Duha.

To prý ale novela zákona nijak neřeší. Bláha v ní postrádá omezení holosečí nebo podporu přirozeného růstu lesů namísto jejich umělého vysazování. Obnovu poškozených lesů navíc znemožňuje přemnožení spárkaté zvěře, takže je třeba změnit i zákon o myslivosti.

Za normálních podmínek trvá obnova lesa 100 let. A některé stromy rostou mnohem déle. Jde o to s tou změnou začít.
Jaromír Bláha

„Teď se rozhoduje o tom, jak budou lesy vypadat za 100 let. Jestli znovu vysázíme smrk (stávající vyhláška bohužel stále umožňuje i v nejohroženějších oblastech sázet nadpoloviční většinu smrků), nebo začneme pěstovat pestřejší a odolnější lesy,“ upozorňuje ekolog.

Bláha kritizuje rigiditu ministerstva zemědělství, které přestože už dvacet let dostává varování od vědců a pobídky ke změně hospodaření Lesů ČR a dotační politiky, tak nic nedělá.

Smrků ubývá

Podle poslance Karla Turečka (ANO) novela zavádí nová opatření obecné povahy, výjimky z pravidel pro používání reprodukčního materiálu v případě kalamit a stanovuje povinnosti lesních hospodářů, včetně jejich evidence. Právě oni budou mít za úkol měnit strukturu lesů.

Posun ve skladbě lesů určitě je. Byli jsme v situaci, kdy smrková monokultura byla na 90 % plochy. Dnes se blížíme k 80 %. V lesním hospodaření nejdou věci měnit během pěti let.
Karel Tureček

Ohroženo je osmdesát procent smrků, kůrovec je jen prostředník, tvrdí ekolog

• Upravit
• Smazat

Kvůli malému broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) povolává do akce ministerstva, kraje i těžařské firmy. Cílem je napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat, aby se kůrovcová kalamita dále nešířila.

 

Udělalo ministerstvo zemědělství a jemu podřízený státní podnik Lesy ČR dost pro to, aby zabránily kůrovcové kalamitě? Nejsou její příčinou právě zásadní chyby v hospodaření?

Fakt, že lesní zákon je z roku 1995, prý nehraje roli. „Za první republiky jsme se řídili starým zákonem z konce 19. století a nikdo netvrdil, že je ten zákon starý,“ uvádí s tím, že ke změně klimatu dochází odedávna.

Není ale třeba nyní radikálně změnit přístup, aby příští generace měly odolnější lesy? „To nikdo nezpochybňuje, ministerstvo zemědělství i Sněmovna se tím zabývá a je shoda na tom, aby se v horizontu několika desítek let podíl smrků snížil k 50 %. Aby přibylo buků a jedlí,“ tvrdí poslanec s tím, že novela zákona na to reaguje.

Tureček ovšem nesouhlasí s tím, aby zákon upravoval, jaké druhy stromů se mají vysazovat a v jakém množství – to by mělo zůstat na odpovědnosti lesníků.