Maso potřebujeme. Kdybychom všichni byli ekologové, tak se neuživíme, tvrdí zemědělec

Lidstvo musí jíst až o 90 % méně masa, tvrdí studie. Zachrání planetu flexitariánství?

• Upravit
• Smazat

Už nějakou dobu je známo, že množství živočišných produktů, které lidstvo konzumuje, je špatné jak pro zvířata, tak pro životní prostředí, píše deník Guardian. Teď se však rozsah této škodlivosti zpřesnil a s ním i množství, o které by lidé měli spotřebu masa omezit.

„Současná intenzivní produkce masa využívá asi 40 % světové spotřeby pšenice, kukuřice, žita a ovsa jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tedy také 40 % půdy, herbicidů a hnojiv,“ upozorňuje analytik think tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Produkce masa a mléka podle něj utvářela naši krajinu, bez ní by například nebyly louky a pastviny. „Potřebujeme zvířata chovat jinak, abychom maso a mléko, které je po tisíciletí součástí naší kultury, získávali s menší ekologickou stopou,“ vyzývá.

České zemědělství ve velkém používá dováženou jihoamerickou sóju. K jejímu vypěstování je třeba plocha jako polovina Zlínského kraje. Navíc to spotřebuje velké množství vody – jeden kilogram hovězího vyžaduje asi 15 tisíc litrů, z většiny na zavlažování plantáží.
Vojtěch Kotecký

Kotecký kritizuje, že pod ekonomickým tlakem se farmy začaly specializovat – v nížinách na rostlinnou výrobu a živočišná výroba se odsunula pryč. Vymizely multifunkční farmy, které měly ornou půdu i dobytek, a organická hmota se přestala vracet do půdy.

Zároveň ale oceňuje, že zemědělství se už začíná měnit: „17 % českého skotu a 53 % masného skotu se chová v ekologickém zemědělství. Tisíce farmářů už přešly na ekologické zemědělství a spotřebitelům to nevadí,“ uvádí publicista.

Starejme se o půdu

Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem

• Upravit
• Smazat

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.

„Kdybychom všichni byli ekologové, tak se neuživíme,“ reaguje chovatel skotu Jan Chroust s tím, že není nutné omezovat chov zvířat a spotřebu masa.

Planetu prý nějakým způsobem zatěžuje každé odvětví lidské činnosti a není kvůli tomu třeba zaměřovat se zvlášť na zemědělství. „Jako zemědělec budu ta zvířata chránit. Nemyslím si, že měla tak negativní stopu, že bychom je museli redukovat,“ dodává.

„To maso potřebujeme. Zkusme tedy vyrábět tam, kde se maso spotřebovává. Ne hned rušit chovy krav, protože to je špatná cesta,“ tvrdí s tím, že čeští zemědělci by měli být tlačeni k tomu, aby krmivo pro zvířata pěstovali sami a lépe se starali o půdu.

Český zemědělec je ekonomickou a možná i politickou situací tlačen do toho, že nemůže fungovat, pokud toto (dovážená krmiva) nepoužije. Zemědělci by asi byli schopní se přizpůsobit jiným podmínkám. Otázkou je, jestli bude spotřebitel ochotný platit za dražší potraviny.
Jan Chroust

Zemědělce je podle něj třeba rozlišovat na dobré a špatné – ani intenzivně hospodařící velkochov nutně nemusí mít negativní ekologickou stopu: „Zlikvidovali jsme velké množství krav a tím pádem se zmenšila produkce organické hmoty, kterou můžeme vracet do půdy. A tam je obrovský problém, na který nemůžeme rychle reagovat.“