Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem

Suchem rozpraskaná pastvina u Zbudova v jižních Čechách (ilustrační foto)
Suchem rozpraskaná pastvina u Zbudova v jižních Čechách (ilustrační foto)

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.

Fridays for Future? Politici by neměli poslouchat 17leté děti, ale něco pro klima konečně dělat, myslí si spoluorganizátor studentského protestu

Studentská klimatická stávka Fridays For Future v Praze

Rozhýbe studentská stávka pro klima, známá spíš pod názvem Fridays for Future, i naše politiky? Podle spoluorganizátora protestu Petra Doubravského se sice studenti s politiky průběžně scházejí, ale měli by víc konat než mluvit.

„Za posledních pět let na určitých místech Česka chybí 400–500 ml vody. To je jako by třeba na jižní Moravě jeden rok vůbec nepršelo. Deficit je obrovský a je zaděláno na velké problémy,“ upozorňuje Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Žalud vysvětluje, že klíčovým obdobím je zima – ta poslední sice byla srážkově nadprůměrná, ale zároveň i velmi teplá. V nižších polohách se proto nevytvořila sněhová pokrývka, takže nižší vrstvy zůstaly suché.

„Deště, které teď přišly, výrazně pomohly nasytit povrchovou vrstvu. Ale vegetace, která je velmi žíznivá, tuto vodu nepustila do nižších vrstev, kde ten deficit stále trvá,“ doplňuje.

Předpověď na květen říká, že nebudou vysoké teploty. Je to vynikající zpráva. Platí, že studený máj – v stodole ráj.
Zdeněk Žalud

Řešení má ale

Podle Žaluda nejde ani tak o celkový úhrn srážek – těch sice bylo v posledních pěti letech méně, to je prý ale přirozený výkyv. „Zásadní je, že máme konstantně zvýšenou teplotu. Zvyšuje se výpar a vodu, kterou zemědělec potřebuje v půdě, tak nachází ve formě vodní páry v atmosféře,“ upozorňuje.

S geologem Václavem Cílkem o věcech, na které jsme si zvykli tak, že už o nich ani neuvažujeme

Václav Cílek

Třeba o čirém skle, asfalu, hliníku nebo úplně obyčejném lede. Především na něj a na to, jak důležitou hrál v minulosti roli, se ptala Tereza Hrstková v pořadu Leonardo Plus.

Část viny za nedostatek vody prý nesou i lesníci a zemědělci, základní příčinou je ale klimatická změna a hlavním úkolem adaptovat se na ni. Možných opatření existuje celá řada, musí se ovšem provádět systémově.

„Každé opatření má své ‚ale‘. Vodu v půdě zadrží organická hmota – kde ji chcete vzít při současném stavu živočišné výroby? Nebo zadržování vody v krajině. Přehrady mají obrovský význam, ale až nám ta voda odteče z polí do přehrady, tak to už je pro krajinu pozdě,“ přibližuje.

Změnit se podle Žaluda musí i hospodaření s půdou, která je v Česku z více než poloviny ohrožena erozí, a investovat do nových zemědělských technologií. „Existují takové, které umožní kvalitní krajinu i výnosy v suchých podmínkách,“ dodává s tím, že to ale stojí peníze.

Pokud by se do naší krajiny investovalo 20–30 miliard korun ročně, mohla by se za 10–20 let významně vylepšit.
Zdeněk Žalud

Volba peněženkou

Žalud kritizuje nadměrné pěstování řepky. Ta spotřebuje velké množství vody a živin, zároveň po sobě ale zanechává hodně organických zbytků a je protierozní. Problém je v tom, že roste zhruba na 17 % zemědělské půdy, správně by to mělo být méně než 10 %.

Petr Holub: Česko tvrdě zasáhla změna klimatu. Musíme se smířit, říká ministr

Ministr životního prostředí Richard Brabec

Město Basilej vyhlásilo minulou středu nouzový stav klimatu. Tento neobvyklý krok předtím podnikly například Londýn a Vancouver jako reakci na globální oteplování.

Změnit by se měla dotační politika ministerstev zemědělství a životního prostředí: „Ostře nesouhlasím s dotacemi na plochu. Mám hektar, dostanu peníze. Ne, k tomu hektaru se musím nějak chovat a pak teprve dostanu peníze.“

„Budeme si muset říci, jestli chceme produkční krajinu a levné potraviny, anebo trošku dražší potraviny a krajinu, která plní i jiné funkce – půdoochrannou, vodoochrannou a biodiverzitní,“ uzavírá bioklimatolog z brněnské Mendelovy univerzity.

Bylo by lepší mít více menších hospodářství než méně rozsáhlých zemědělských podniků? Prospěl by návrat k listnatým lesům? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související