Lída Rakušanová: Nikoli klimatická změna, ale začínající katastrofa

7. prosinec 2018

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na víc než 70 let starou komunistickou vyprávěnku o roce 1947, kdy se na polích kvůli suchu nic neurodilo, ale zachránil nás Stalin, když na Gottwaldovu žádost poslal do Československa vagony s obilím.

Což komunistická propaganda patřičně zúročila o pár měsíců později při únorovém puči.

Vodohospodáři chtějí být na sucho lépe připraveni. Spojili se proto s vědci

Přehrada Pařížov je téměř bez vody

Na horší a častější období sucha se připravují vodohospodáři z Povodí Odry. Spolu s vědci pracují na tom, jak změnit manipulační řády přehrad tak, aby i v době extrémních výkyvů počasí dokázali co nejlépe zabezpečit vodu pro lidi i přírodu. Aktuálně je v nádržích na severu Moravy a Slezska vody poměrně dost. Zato některé řeky jsou dál na hranici sucha nebo i pod ní.

Faktem je, že se tehdejší počasí s extrémními teplotami, přívalovými povodněmi a dlouhotrvajícím suchem podobalo tomu, co ve střední Evropě zažíváme i v posledních letech.

Jen s tím rozdílem, že zatímco tehdy šlo o ojedinělý jev, je současnost jen malou ochutnávkou toho, co čeká naše děti. Na v pořadí už 24. konferenci OSN o změnách klimatu v polských Katovicích se v těchto dnech odborníci shodují, že „změna“ je pro to slabé slovo: blíží se katastrofa.

Že už dávno nejde o „rozmary počasí“, ale o setrvalý trend, se dneska dá už i zcela konkrétně vypočítat: podle matematického modelu vědců z oxfordské univerzity byla například letos pravděpodobnost vlny veder v důsledku globálního oteplování v irském Dublinu dvojnásobná, v holandském Utrechtu trojnásobná, a v dánské Kodani dokonce pětinásobná.

Omezit dopady klimatických změn

Zredukovat hlavní příčinu zahřívání planety, totiž vypouštění průmyslových zplodin do atmosféry, je ale drtivá většina vlád schopná pouze slibovat. Místo aby se emise skleníkových plynů snižovaly, celosvětově jejich podíl letos naopak vzrostl. Přitom se před třemi lety vlády všech zemí v Paříži zavázaly, že do roku 2020 sníží emise „výrazně pod dvě procenta“.

Česko trápí sucho, vláda ale nějaké změny zatím nechystá

Sucho. Ilustrační foto.

Vědci z přírodovědeckých fakult nebo Akademie věd v posledních dnech poslali politikům otevřené dopisy s apelem, aby se problémy s vodou a suchem začaly opravdu řešit. Mají politici nějaké konkrétní plány, nebo zůstává u slov?

Že to jde, ukazuje příklad Kalifornie, se 40 miliony obyvatel nejlidnatějšího amerického státu, který navzdory tomu, že prezident Trump od pařížské dohody za USA odstoupil, splnila tento závazek už v roce 2016, aniž by přitom snížila výkonnost své ekonomiky. Spolu s ní se k radikálnímu snižování emisí, přijatému za Trumpova předchůdce Obamy, zavázalo dalších 19 amerických států.

I kdyby se ale celosvětově snížily emise v dohledné době na nulu, jak to žádají klimatologové, změnu klimatu by to vzhledem k už existujícím zplodinám v atmosféře neodvrátilo.

Ale byla by šance ji zabrzdit. A tudíž snad ještě zabránit katastrofě, která by postihla celou planetu. Ať už v podobě pevnin, které mizí pod stoupající hladinou oceánů, nebo se mění v poušť, takže lidem nezbývá než utéct před hladomorem.

Zemi čeká chmurná budoucnost. Pařížská dohoda klimatické problémy nevyřeší, varují vědci

Znečištění ovzduší

Jestli se výrazně neomezí emise skleníkových plynů, bude lidstvo brzy čelit až šesti přírodním katastrofám najednou. Varuje před tím nejnovější vědecká studie, kterou cituje indický ekologický server Down To Earth.

V individuálním měřítku jsou lidé postiženi klimatickými změnami už teď. A někteří zkoušejí bránit se hromadnými žalobami na vlády a instituce, které nejsou schopny splnit klimatické cíle, k nimž se zavázaly.

K Evropskému soudu podává toho času žalobu osm většinou farmářských rodin z celé Evropy. Nejde jim přitom o odškodnění. Chtějí dosáhnout toho, aby Evropská unie ještě zpřísnila svůj stanovený cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 1990 nikoli jen o 40, ale alespoň o 50 až 60 procent.

Lída Rakušanová

Svou hromadnou žalobu opírají o Chartu základních práv, která je od Lisabonské smlouvy v roce 2009 včleněna do práva Evropské unie. Celosvětově běží podobných soudních sporů, podporovaných ekologickými organizacemi, toho času už víc než stovka.

Možná to vypadá jako gesto hodné Dona Quijotea. Zrcadlí se v něm ale názorně, že se šance omezit dopady klimatických změn netýkají jen vlád, ale nás všech. Osobně a zcela konkrétně.

Spustit audio