Zastropování dotací pro velké farmy je cesta do pekel, varuje prezident Agrární komory

(ilustrační foto)
(ilustrační foto)

Nakolik zemědělci přispívají k současným problémům se suchem? A existuje jednoduchý recept na lepší hospodaření s půdou?

Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem

Suchem rozpraskaná pastvina u Zbudova v jižních Čechách (ilustrační foto)

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.

Podle biologa Oldřicha Syrovátky je největší problém v tom, že přes 95 % zemědělské půdy je odvodněno. „Na jedné straně pláčeme nad tím, že nám voda z hor roztaje a odteče a uvažujeme o stavbě přehrad. Ale nikoho nenapadne, že například Krušné hory jsou plošně odvodněné, včetně lesů,“ upozorňuje.

„Jakmile se v oranici – v té zemědělské poušti – objeví malý zavlhčený flíček, okamžitě nastoupí zemědělec a odvodňuje. A jsou to ti, kteří už nyní varují před suchem, a předpokládám, že už očekávají náhrady za škody způsobené suchem,“ dodává.

Česká republika nemá vizi, jak by měla fungovat krajina a co od ní chceme. Je třeba ji vytvořit a na ni navázat ne plošné dotace, ale podporu činností, které krajinu vylepší.
Ondřej Syrovátka

„Důležité jsou činnosti. Jestliže velká farma s pěti tisíci hektary bude diverzifikovat, tak se nic neděje. Ale když pojede na řepku a kukuřici – a výhradně na chemii, jako se to často děje, tak se nehneme z místa,“ podotýká.

Syrovátka připouští, že ekologičtí zemědělci mají nižší produkci, zato je ale kvalitnější a hlavně zajišťují vodu v krajině. „Jestliže budu hospodařit organicky a budu se poctivě starat o půdu, tak tam sucho mít nebudu,“ zdůrazňuje.

Malí jsou neproduktivní

Krajinu musíme ne vybydlovat, ale zušlechťovat, vysvětluje agrární analytik

Řepka olejka

Dvacítka expertů z oblasti zemědělství a životního prostředí vyzvala vládu, aby změnila systém agrárních dotací a podporu poskytovala přednostně farmářům, kteří chrání půdu, vodu a neničí krajinu. Přimělo by to zemědělce k zodpovědnějšímu hospodaření?

„Pole se neodvodňují. Meliorace se dělaly proto, že tam byly močály,“ reaguje prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, podle něhož za problémy se suchem není intenzivní zemědělství, ale nedostatek organické hmoty v půdě.

Velcí zemědělci se podle něj díky dostatku prostředků a mechanizace starají o půdu naopak lépe než ti malí a střední. „Zemědělská politika je nastavena špatně a zemědělci se musejí nějak uživit. Krajina jako taková na to nedoplácí – doplácejí na to sami nižšími výnosy, protože chybí organika,“ tvrdí Jandejsek.

Většina zemědělců ví, jaká meliorace je pro ně vhodná. Zemědělec přece neodvodňuje proto, aby měl sucho a bral dotace.
Zdeněk Jandejsek

Zastropování dotací pro velké farmy a naopak větší podpora těch menších je podle Jandejska „směrem do pekel“: „Pokud by k tomu došlo, tak soběstačnost Česka klesne na 10 % a všechno jídlo se sem bude vozit,“ varuje s tím, že malí zemědělci nejsou dostatečně produktivní.

Jandejsek souhlasí, že je třeba změnit systém plošných dotací, a to tak, aby se více podporovala živočišná výroba a byl dostatek organické hmoty: „Pro představu, kdyby jí v půdě bylo tolik, co v roce 1990, tak v každém metru čtverečním budeme mít o šest litrů vody více.“

Spustit audio

Související