Lidstvo musí jíst až o 90 % méně masa, tvrdí studie. Zachrání planetu flexitariánství?

Už nějakou dobu je známo, že množství živočišných produktů, které lidstvo konzumuje, je špatné jak pro zvířata, tak pro životní prostředí, píše deník Guardian. Teď se však rozsah této škodlivosti zpřesnil a s ním i množství, o které by lidé měli spotřebu masa omezit.

Britský list cituje vědeckou práci organizovanou a zveřejněnou odborným časopisem Lancet, jež vyzývá k výrazným změnám v produkci potravin i stravování obyvatel.

Podle studie by spotřeba měla být v mezích planety. Znamená to snížení konzumace červeného masa o více než polovinu, a naopak zvýšení spotřeby ořechů, ovoce a zeleniny. Někde je však situace ještě horší – Severoameričané by měli jíst červeného masa o 84 % méně než dnes a šestkrát víc luštěnin. A Evropané by prý zase měli konzumovat o 77 % méně červeného masa a patnáctkrát víc ořechů a semen.

Jiná studie vedená akademiky z Oxfordské univerzity a nedávno publikovaná v časopisu Nature dokonce požaduje snížení spotřeby veškerého masa o 90 %. Jen tehdy se prý planeta vyhne neudržitelnému globálnímu oteplování, úbytku lesů a nedostatku vody.

Máme tedy jíst méně masa, ale není jasné, jak toho dosáhnout, zamýšlí se Guardian. Nejvýznamnější změnu tak zatím představuje stále rostoucí počet vegetariánů a veganů, zejména mezi mladými lidmi.

Paradoxní však je, že zatímco množství vegetariánů roste, světová spotřeba masa stoupá, protože přibývá obyvatel. Proto se nyní objevují výzvy ke změně stravování tak, že by lidé jen jedli masa méně a nemuseli by se nutně stát vegetariány. Říká se tomu flexitariánství nebo reduktariánství.

Jeho stoupencům tolik nevadí, když si dá člověk občas kuřecí polévku. Důležitější je vybízet lidi, aby přemýšleli, co mohou udělat, aby spotřebu masa celosvětově snížili.

Masožravá Čína

Jedním z průkopníků nového směru je Brian Kateman, který s tímto cílem založil Reduktariánskou nadaci. Trápí ho krutost vůči zvířatům, vysoké ceny potravin, ničení přírody nebo vznik srdečních chorob. Podle něj může menší příjem masa vyřešit spoustu problémů, ale lidé musí být pružnější.

Vegetariánství Indů má základ v čistotě, ne v přesvědčení a soucitu se zvířaty

03529037.jpeg

Zatímco jinde vegetariány motivuje filozofická představa univerzalismu, ohled na zvířata a životní prostředí, v Indii k odmítání masa vede především touha po čistotě, obava z poskvrnění, úcta k autoritám a tradice, píše se v článku indického deníku Indian Express. Vegetariánství na Západě často souvisí s progresivními postoji, jako jsou snaha o udržitelnost a starost o dobré životní podmínky zvířat. Většině západních vegetariánů velmi záleží na životním prostředí. Měli bychom tedy nejspíš být hrdí na to, že v Indii se k vegetariánství hlásí skoro 30 procent obyvatel.

Kateman soudí, že pokud někdo maso jí, měl by konzumovat jen organické, protože tato zvířata se nezabíjí krutě. Když si prý člověk bude uvědomovat, za jakých podmínek naše potrava vzniká, pochopí, že některá je škodlivá pro nás i ostatní.

O změně stravování však musí rozhodnout politické vedení každé země. Ostatně občas už nějaké padne – například v otázce školní stravy nebo nápojů obsahujících cukr. K etice potravin však mají politici ještě velmi daleko.

Je stále větší móda jíst zeleninu, ale problém je v tom, že je to celosvětová otázka, která vyžaduje celosvětové řešení. I kdyby se obyvatelé západních velkých měst rozhodli jíst méně masa, zřejmě by to celosvětovou spotřebu nesnížilo. V Číně je například od smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 konzumace vepřového každý rok o skoro šest procent větší, a země má dnes nejvyšší spotřebu vepřových produktů na světě.

Jezme méně masa

Podle doktora Marca Springmanna, který se zabývá budoucností potravy, je důležitá propagace nového trendu. „Když dnes řeknete Číňanovi, že jste vegetarián, vůbec neví, o čem mluvíte. Ale když bude existovat dostatečně velká skupina lidí, kteří se takto budou stravovat, a bude jasné, že je to pokrokový trend, a ne oběť, pak to bude pro země jako Čína znamení, že to mají dělat také,“ říká Springmann.

Argentince trápí obezita, vláda chce omezit spotřebu hovězího. Zavede bezmasé pondělky?

Argentinský gaučo se stádem dobytka

Argentina je známá svým hovězím. Když získala na začátku devatenáctého století nezávislost na Španělsku, proměnili obyvatelé zbraně v zemědělské nástroje a pampy na jihu země se staly obilnicí Argentiny. Prudce vzrostly stavy hovězího – argentinské krávy dnes tvoří asi pět procent světové populace hovězího dobytka. Tím zároveň rostla i spotřeba hovězího. Situace se ale začíná měnit.

Dokonce ani rostoucí počet vegetariánů na Západě nemusí nutně znamenat okamžitý pokles produkce masa a mléčných výrobků. Ve Spojených státech mělo snížení jejich spotřeby za následek nižší ceny mléka, a farmáři proto produkci zvýšili, aby kompenzovali ztráty. A protože o jejich nadbytečné mléko nikdo nestojí, vyrábějí z něj sýr, ale je ho tolik, že leží ve skladech.

Jsou však i důvody k optimismu. Například aktivisté v Kalifornii zorganizovali petici a dosáhli místního referenda, v němž obyvatelé loni v listopadu vyjádřili souhlas se zákazem klecového chovu slepic.

Doktor Springmann varuje, že pokud spotřebu masa neomezíme, situace se výrazně zhorší. Podle něj bude víc povodní a hurikánů a přijdou i častější extrémní výkyvy počasí, protože globální oteplování překročí dva stupně Celsia, což je limit klimatických změn. A časem budou překročeny v podstatě všechny ekologické hranice, cituje odborníka britský Guardian.

Spustit audio

Související