Kde vezme Evropská unie bilion eur na své ambiciózní zelené plány?

Píše to německý hospodářský list Handelsblatt s odkazem na sumu, kterou chce během příštích deseti let zajistit Evropská komise do klimaticky šetrných projektů. Další prostředky by měla zajistit také Evropská investiční banka. Celkem by tak na ochranu klimatu mělo do roku 2030 jít až 1,5 bilionu eur.

Čtěte také

Lukáš Kovanda: Zelený nový úděl bude znamenat drastický zásah do našich peněženek

Jak nicméně Handelsblatt upozorňuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je v otázce financování ochrany klimatu odkázaná výhradně na jednotlivé členské státy Unie. V souvislosti s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu, jejíž investiční plán Komise předložila tento týden, tak může docházet k roztržkám ohledně přerozdělování finančních prostředků. Největší zatěžkávací zkouškou projde oblast zemědělství.

Autorka komentáře Ruth Berschensová podotýká, že unijní rozpočtový rámec pro roky 2021 až 2027 příliš neporoste, protože například Německo, které je čistým rozpočtovým plátcem, se ke zvyšování svých příspěvků staví zdrženlivě. A jiné příjmy než platby zemí Unie nemá. Nesmí se ani zadlužit, ani zvyšovat daně.

Podobně neporostou ani příjmy Evropské investiční banky. Zvýšení kapitálu této bankovní instituce, které by zaplatily jednotlivé členské státy, se v současnosti neplánuje. „Odkud se tedy peníze na klimatické projekty vezmou?“ ptá se Berschensová. Jedinou možnost vidí v masivním přerozdělování finančních prostředků.

Miliardové transfery

Zjednodušeně by se dalo říct, že to, co Unie investuje do zelených projektů, přesune z oblastí klimatu škodlivých. Evropské dotace nebo půjčky nyní určené na výstavbu plynovodů a dálnic či vývoj spalovacích motorů tak možná poputují do investic typu větrných elektráren, rychlovlaků a elektromotorů.

Čtěte také

Malá a dostupná elektroauta se automobilkám nevyplatí, naštvaní Evropané vyjdou do ulic, varuje Forbes

V tomto smyslu chce Evropská komise během příštích sedmi let přesměrovat téměř 500 miliard eur. Podobné přesuny plánuje také Evropská investiční banka – v budoucnu by na zelené projekty měla poskytovat až polovinu všech svých půjček. Doposud to bylo jen 30 procent.

Podle Handelsblattu při tak masivních přesunech peněz vznikne skupina vítězů, ale také poražených. Vyhrát přitom mohou jen podniky, které cíleně snižují produkci oxidu uhličitého nebo investují do ochrany klimatu. K poraženým naopak bude patřit především sektor průmyslového zemědělství.

Pokud to totiž Brusel s ochranou klimatu myslí vážně, nebudou moci žádat velkochovatelé zvířat o dotace poskytované na základě plošné výměry užitné plochy. Zemědělské subvence přitom doposud tvoří až třetinu unijního rozpočtu.

Souhlasit musí všichni

Zemědělství tak v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu projde zatěžkávací zkouškou. Například Francie a Německo se krácení agrárních dotací brání. Vlády v Berlíně a Paříži nad zemědělci dál drží ochrannou ruku a starost o klima pro ně v tomto ohledu ustupuje do pozadí, kritizuje Berschensová.

Čtěte také

Luboš Palata: Unie si zaslouží zelenou, ne nahnědlou budoucnost

Zemědělství v Unii podle novinářky dokazuje, jak moc je Komise v otázce financování ochrany klimatu odkázána na jednotlivé státy. Pokud členské země klimaticky přívětivější politiku například právě v zemědělství odmítnou, pak se sen von der Leyenové o nové éře zelené politiky rozplyne.

Evropská komise pro schválení rozpočtu potřebuje souhlas od všech vlád členských států. Podobně je tomu v případě Evropské investiční banky. Vše tedy závisí na tom, jestli budou členské země táhnout s evropskými institucemi za jeden provaz a přitom si političtí lídři obhájí klimatickou politiku také doma.

Pokud se tak stane, teprve potom se Ursule von der Leyenové podaří uvést k životu finanční a politické změny, které bude možné označit za opravdu historické. Natolik zásadní transfery evropských dotací z jedné oblasti do druhé by totiž neměly v poválečných dějinách obdoby, dodává deník Handelsblatt.