Luboš Palata: Unie si zaslouží zelenou, ne nahnědlou budoucnost

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Novou Evropskou komisi, v čele s Němkou Ursulou von der Leyenovou, čeká po náročném grilování, které si vyžádalo výměnu několika kandidátů na eurokomisaře, poslední napínavé finální dějství. Je to závěrečné hlasování v Evropském parlamentu.

Přestože se všichni ve Štrasburku snaží tvářit klidně, bude to zřejmě jedno z nejdramatičtějších hlasování o nové Evropské komisi, které Evropský parlament v posledních desetiletích zažil. A současně hlasování s několika paradoxy.

Tím prvním je, že hlasovat budou europoslanci zvolení za Velkou Británii, a to přesto, že současná britská vláda Borise Johnsona (i přes opakované výzvy šéfky Evropské komise) odmítla navrhnout svého kandidáta na eurokomisaře.

Paradoxem číslo dva bude, že schválení či neschválení nové komise bude záviset na hlasech polského vládnoucího Práva a spravedlnosti a na maďarském Fideszu Viktora Orbána.

Mafiáni volí svého policajta? 

Tedy na silách, které mají zásadní problémy s dodržováním pravidel právního státu a demokracie. Taky jsou jejich vlády kvůli tomu vyšetřovány Evropskou komisí. Takže volba nové Evropské komise teď připomíná situaci, jako kdyby si mafiánští bossové volili policejního šerifa či prokurátora.

Důvodem, proč se nová komise ocitla před středečním hlasováním v této situaci, je podivný přístup parlamentní frakce Zelených. Frakce, ve které jsou i zástupci české Pirátské strany.

Zelenou frakci můžeme teoreticky počítat, na rozdíl od Fideszu či PiSu, k jednoznačně proevropským silám. Problém ale je, že Zelení, kteří v květnových eurovolbách značně posílili, si ještě nezvykli na to, že by mohli být v rámci evropské politiky tím, čemu se říká „státotvorná“ síla.

Nejde o to, že by nová komise nebyla proekologicky zaměřená, že by snad opomíjela boj proti globálními oteplování. Jenže podle Zelených to ještě není dost. A tak frakce při volbě Ursuly von der Leyenové pro německou političku ruce nezvedla.

Nebýt europoslanců PiSu a Fideszu, tak by se Leyenová novou předsedkyní Evropské komise ani nestala. Ostatně bylo to doslova o chlup, tedy o pár hlasů.

Luboš Palata

Před středečním hlasováním o Evropské komisi jako celku je situace obdobná. A to není z hlediska dalšího fungování Evropské unie vůbec dobré.

Představa, že budoucnost EU bude v příštích letech stát na polských a maďarských vládních poslancích, je znepokojivá a nevěští nic dobrého. Evropští Zelení by si to měli konečně uvědomit. A přejít z pozice protestní strany k síle, která bude spoluvytvářet budoucnost Evropy. Budoucnost, která si zaslouží nebýt nahnědlá, ale naopak trochu zelená.

Autor je redaktorem Deníku