Systém spitzenkandidátů se Babiš snažil pohřbít měsíce a Jourová je má teď vzkřísit. Je v kleštích, myslí si zpravodaj v Bruselu

Premiér Andrej Babiš a eurokomisařka Věra Jourová

Už ve středu 27. listopadu by měli europoslanci posvětit složení nové Evropské komise (EK) Němky Ursuly von der Leyenové. Podle zpravodaje Českého rozhlasu při EU Viktora Daňka bude hlasování napínavé až do poslední chvíle.   

„Nová Komise by se měla ujmout svého mandátu 1. prosince. Hlasování bude spíš formalita, ale je otázka, jestli většinu v Evropském parlamentu nakonec doopravdy najde,“ říká Daněk v Interview Plus.

Přesto nejde hlasovat „jen tak“, ale probíhá řada jednání s frakcemi i jednotlivými europoslanci. Ono už hlasování o samotné šéfce nové EK von der Leyenové bylo velmi těsné, „a tak by do hlasování (o celé Komisi) určitě nešla, kdyby to předjednáno neměla. Výsledek je ale nejistý, protože je závislá na podpoře takových stran, jako je polská vládní Právo a spravedlnost nebo italské Hnutí pěti hvězd. Takže jednoduché to mít určitě nebude.“

Sice novou Evropskou komisi podporují evropští lidovci, socialisté a liberálové, jenže ne jako celek. „Uvnitř frakcí je jakýsi disent lidí, kteří nejsou spokojeni. Ani ne tak se samotnou von der Leyenovou, ale se způsobem, jak byla nominována. A taky to chtějí dát najevo. To je ten největší problém.“    

Viktor Daněk

Europoslancům vadí třeba i složení komise, jednotlivá portfolia eurokomisařů a dokonce i jejich názvy, které se musely měnit. „To, co vadí nejvíc, je, že neprošla evropskými volbami, a tak v Evropském parlamentu (EP) prozatím skončil systém spitzenkandidátů, a to je pro ně opravdu to základní.“   

Zmatek u tří nominací

Za měsíčním odkladem mandátu nové Evropské komise ale stojí hlavně změny v nominacích na eurokomisaře, a to hned u tří členských zemí (Francie, Maďarsko a Rumunsko). „To neočekával asi nikdo. Že by se proces tzv. grilování dostal až do takových potíží a že by neprošli hned tři kandidáti, to je něco mimořádného.“  

Je prý třeba dodat, že kandidáti Maďarka a Rumunska ale skončili ještě před samotným grilováním v parlamentu, protože neprošli základním ověřováním nezávislosti na svých národních státech. Rozhlasový zpravodaj v Bruselu pak připouští, že může uvnitř EP jít i o jakousi válku frakcí, kdy když neprošel ten náš kandidát, tak neprojde ani nikdo jiný.

„Mimo záznam i někteří vysocí představitelé EP přiznávají, že je doopravdy cítit, jak si europoslanci hlasitě říkají o svá slova. Poměrně těžko totiž nesou, že jejich spitzenkandidáti neprošli. Je to možná jakási uraženost, možná jen politický boj, to těžko říct.“

Jourová v kleštích

Co je ale zajímavé, že tento systém jakýchsi hlavních kandidátů-lídrů mrtvý není. To, aby se zas vrátil do hry, bude právě na české eurokomisařce Věře Jourové.

„Bude to pro ni nesmírně náročný úkol. Je to Češka a právě český premiér Andrej Babiš (ANO) strávil poslední měsíce tím, že se snažil systém spitzenkandidátů pohřbít. Jourová je jeho eurokomisařka, členka hnutí ANO, a právě ona dostala od své šéfky von den Leyenové úkol, pokusit se tento systém oživit… Takže je v kleštích, protože na ni bude určitě tlačit i šéfka Komise. Když totiž bude chtít být zvolena i pro druhé volební období, tak právě systémem těchto lídrů kandidátky.“    

Kolik bude mít Evropská komise členů aneb Bude mít Velká Británie svého eurokomisaře? Proč nemá Česko větší zájem o generální sekretáře a jak Viktor Daněk vidí boj o peníze na české předsednictví? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.    

Související