Jourová nebude druhý Timmermans. Nechce, aby se Evropa dělila na Východ a Západ, věří europoslankyně Charanzová (za ANO)

Dita Charanzová, kandidující do Evropského parlamentu za hnutí ANO, při debatě na Českém rozhlasu v květnu 2019.
Dita Charanzová, kandidující do Evropského parlamentu za hnutí ANO, při debatě na Českém rozhlasu v květnu 2019.

Vypadá to, že slyšení Věry Jourové v Evropském parlamentu (EP) bylo úspěšné. Podobné pocity má i místopředsedkyně EP, členka frakce Renew Europe zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová.

„Byla jsem tam celou dobu a měla jsem z ní velmi dobrý pocit,“ říká v Interview Plus europoslankyně Charanzová.

Už před pěti lety byla „zodpovědná“ za její slyšení a taky ji tehdy hodnotila. A je prý velký rozdíl mezi výkonem, který předvedla tehdy, a tím pondělním.  

Otázku, která se objevila ještě před slyšením a kterou nahlas naposledy vyslovil německý europoslanec z výboru pro ústavní záležitosti, tedy jestli nebude Jourová přehlížet kritiku, a to i pokud půjde o respektování vlády práva v Česku, dostala i Charanzová.  

„Během celého slyšení se rozhodně Česko neskloňovalo, ani to nebylo cílem. Tím bylo zjistit, jestli kandidát dobře zvládá své portfolio, jestli má vizi, jestli je politicky odolný vůči všem kritickým dotazům, které mohou zaznít. To všechno Jourová dokázala,“ odpovídá. Jistě jí prý pomohla zkušenost z minulého období v křesle eurokomisařky, ale to byla jen jakási přidaná hodnota.  

Jourová chce být jiná

Pokud se Jourová nakonec doopravdy stane místopředsedkyní Evropské komise (EK), tak má dohlížet nad dodržováním evropských hodnot a transparentnosti.

„Ona se snažila velmi opatrně našlapovala v tom, jakou roli bude hrát EU. Jakékoli větší zásahy z Bruselu by totiž mohly vzbudit nevoli v konkrétním členském státu… Taky velmi šetrně naznačila, že nejdřív chce vést dialog jak s občany, tak i s politiky jednotlivých zemí. Chce totiž zlepšit výměnu informací.“

Věra Jourová chce svou práci dělat jinak. Bude se taky snažit, aby nedocházelo k dělení Evropy na Východ a Západ.

Dita Charanzová

Europoslankyně se pak domnívá, že volba právě tohoto portfolia pro někoho ze zemí V4 mohla být záměrná.

„My k sobě máme blíž a možná si budeme schopni některé věci i líp vyříkat. Dovedu si představit, že Jourová bude líp rozumět argumentům z tohoto regionu, než tomu bylo v případě Franse Timmermanse (dřívější místopředseda EK, komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv).“

Není to náhoda...

Musíme si prý uvědomit, že přestože je Věra Jourová Češka, tak se z pozice evropské komisařky stává nezávislou osobou, která musí všem měřit stejně. Timmermansova kritika v posledních pěti letech směřovala hlavně směrem k Polsku a Maďarsku. „Bude ale teď jen na ní, jak naváže na dialog s těmito zeměmi. Sama tady řekla, že nechce být druhý Timmermans, který měl s nimi občas napjaté vztahy.“

Zajímavé pak je, že už čtyři jména navržených eurokomisařů „neprošla přes síto“ nových europoslanců. Čím to je? „Změnili jsme pravidla hry. Poprvé funguje mezistupeň, kdy výbor pro právní otázky zkoumá bezúhonnost kandidátů a musí je pak doporučit ke slyšení,“ odpovídá.

Ke slyšení se tak nedostali hned dva lidé, a to z Maďarska a Rumunska. Polák sice dostal od výboru „zelenou“, ale ještě vyhráno nemá a musí slyšení opakovat. Podobně na tom je francouzská kandidátka Sylvie Goulardová.

Čtyři neúspěšní?

Bývalá ministryně obrany a viceguvernérka národní banky má vést široké a vlivné portfolio vnitřního trhu, obrany a vesmíru. „Jsem její koordinátorkou pro slyšení… a myslím, že u ní jsme svědky nějaké politické hry. Znám ji velmi dobře, je kvalitní kandidátkou, ale do hry se dostala její minulost.“  

Dita Charanzová si neúspěchy hned čtyř nominací šéfky EK Ursuly von der Leyenové vysvětluje hlavně zpřísněním systému jejich posuzování.

„Je to signál, že chceme, aby nám vlády vysílaly ty nejlepší… Měli bychom tady mít výkvět národní politiky členských států, nejlíp se zkušenostmi z evropského prostředí… Potřebujeme evropské ministry, kteří mohou začít hned pracovat, mají rozhled, zkušenosti,“ dodává místopředsedkyně EP.    

Proč (a jak) by se podle europoslankyně měla média podílet na větší informovanosti o dění v EU? Proč to podle ní rozhlas dělá dobře, ale „přidat“ by měly televize? Proč tak vítá návrh, podle kterého by europoslanci měli mít legislativní iniciativu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související