Věra Jourová není Babišovi nic dlužna, bude nezávislá, věří analytička

Andrej Babiš a Věra Jourová

Věra Jourová (ANO) má za sebou slyšení v Evropském parlamentu, při kterém podle informací Českého rozhlasu obstála a europoslanci ji tak pravděpodobně doporučí na post místopředsedkyně Komise pro dodržování evropských hodnot a transparentnost.

Evropská Komise přitom v současnosti řeší podezření ze střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dokáže Jourová být nezávislá na svém stranickém šéfovi? „Myslím, že ano. Jourová není Babišovi nic dlužna, na její nominaci panovala v Česku nadstranická shoda,“ míní analytička Kristina Hrbková z Institutu pro politiku a společnost, který je blízký hnutí ANO.

„Věra Jourová za posledních 5 let v Junckerově komisi prokázala, že chápe roli Evropské komise i eurokomisaře. Osobně to bere velmi zodpovědně a není to člověk, který by kalkuloval s tím, co bude, až skončí mandát nové Komise,“ dodává analytička.

Jourová své portfolio označila za jádro Evropské unie, dodržování právního státu je prý třeba hájit všemi dostupnými prostředky.

„Bude zajímavé, jak se Evropská unie chopí těch civilizačních témat. Na nich se mohou konkrétně definovat evropské hodnoty,“ uvádí Hrbková. Jde prý o témata digitální agendy a digitalizace, umělé inteligence nebo o přístup ke změnám klimatu, sociálním a lidskoprávním otázkám atp.

Babiš nemá na Jourovou páku

Podle podnikatele a bývalého politika Pavla Bratinky jsou ale evropské hodnoty dávno definované a odkazuje na kodaňský summit v roce 1993, který stanovoval ekonomické a politické podmínky pro vstup do Unie: je to vláda zákona, demokracie a tržní ekonomika.

„Ta jako by vypadla ze základních hodnot, ale je tam a měli bychom na ni upozorňovat,“ podotýká.

Andrej Babiš nemá na Jourovou žádnou páku. A ona dobře ví, že její pověst závisí na tom, jak bude svou práci vykonávat. Jakékoli viditelné či neviditelné nadržování Babišovi by ji těžce poškodilo.
Pavel Bratinka

Úkolem Komise je prý upozorňovat na porušování vlády zákona v konkrétní zemi. Bratinka poukazuje na to, že před Soudním dvorem Evropské unie se vedou procesy proti celé řadě států a nejde jen o často zmiňované Polsko a Maďarsko.

„Komise má pravomoc zasahovat – může posílat varovné dopisy, a pokud stát odmítne nějakou domácí praxi změnit, tak ho může pohnat před Soudní dvůr, který může ukládat pokuty,“ vysvětluje Bratinka.

Související