Ohrožení svobody českých médií v europarlamentu? Politikaření a odplata, tvrdí Charanzová

Europoslankyně Dita Charanzová

„Riziko politického zneužití médií v České republice” – tak se jmenuje bod, kterým se budou zabývat europoslanci. Nejprve se mu budou věnovat členové Výboru pro občanské svobody, právo a vnitřní záležitosti, o dva dny později bude tento bod na jedání pléna celého Evropského parlamentu. „Reakce Evropského parlamentu v této věci mi ale přijde poněkud nepřiměřená,” říká europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Jiné země zavírají redakce

Europoslankyně zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová riziko politického zneužití médií v České republice nevidí: „Absolutně ne. Máme to podloženo i různými nezávislými studiemi. Poslední studie Reportérů bez hranic řadí Česko mezi vyspělé demokracie, na stejnou úroveň jako Francii, Velkou Británii nebo USA. Já opravdu nevidím jediný důvod, proč bychom tento bod měli mít zařazen na jednání zasedání Evropského parlamentu.”


Pan Babiš už není ministrem financí, média převedl do svěřenského fondu. Česká republika jako celek dělá naopak kroky k tomu, aby si nikdo nemohl myslet, že dochází k ovlivňování.Dita Charanzová

V žebříčku Reportérů bez hranic Česká republika ve věci svobody médií klesá. Vnímá Charanzová jako problém fakt, že vicepremiér a ministr financí vlastnil média?

„Ta situace je teď jiná. Pan Babiš už není ministrem financí, média převedl do svěřenského fondu. Česká republika jako celek dělá naopak kroky k tomu, aby si nikdo nemohl myslet, že dochází k ovlivňování. My na půdě Evropského parlamentu řešíme země, kde vlády přijímají opatření, díky kterým si podrobují média, zavírají redakce. Toto se v Česku neděje.”

Citliví europoslanci

Pavel Svoboda v souvislosti s tím, že politik vlastní média, jisté riziko vidí: „Evidentně tady jakési pokřivení mediálního prostoru díky vlastnickým vztahům u osoby, která je zároveň politikem, donedávna vicepremiérem vlády, existuje.”

Předvolební speciál Radiožurnálu, Pavel Svoboda

„Reakce Evropského parlamentu v této věci mi ale přijde poněkud nepřiměřená. Byl jsem mezi českými europoslanci za Evropskou lidovou stranu, kteří proti zařazení bodu písemně protestovali. Nedá se to srovnávat s Polskem nebo Maďarskem, kde se moc sama snaží pokřivit mediální prostor zákony. To se u nás opravdu neděje,” myslí si Svoboda.

Proč tedy europoslancova frakce bod prosazovala? „Mnoho europoslanců je velmi citlivých na to, když se jakýmkoliv způsobem zasáhne do svobody médií. Tady jakési silné podezření na zásah do svobody médií u nás je, o tom není pochyb. Osobně se ale domnívám, že je to nepřiměřené situaci v jiných zemích,” odpovídá Svoboda.

Odplata za Maďarsko

Charanzová vidí zařazení bodu jako politikaření ze strany Evropské lidové strany. „Ta chtěla odvrátit pozornost od toho, co se děje v Maďarsku, od strany Fidesz, která je její součástí. Naše frakce měla od začátku s tímto bodem problém, nechtěli jsme, aby byla Česká republika takto pranýřována na půdě Evropského parlamentu,” tvrdí.


Svezlo se to po mediální stránce, ale mediálními problémy spíše přetekl pohár v souvislosti s dalšími pochybnostmi o aktivitách Andreje Babiše.Pavel Svoboda

Minulý týden napsal prestižní deník Financial Times článek o Andreji Babišovi s titulkem „Pražský Berlusconi.” Týdeník Politico nedávno napsal, že Andrej Babiš čelí dlouhodobě podezřením ze střetu zájmů. Není bod na jednání europarlamentu signálem toho, že na tom Česko se stavem médií není dobře?

„Debata není na ničem založená, ten bod tam byl zařazen narychlo. Když jsme se ptala kolegů z Evropské lidové strany, co k tomu vedlo, tak jedinou odpovědí, kterou jsem dostala, bylo to, že jde o odplatu za to, že řešíme Maďarsko. Vnímám to jako ostudu pro Českou republiku,” odpovídá Charanzová.

Podle Svobody nejde o odplatu za Fidesz Viktora Orbána. „Mám spíše pocit, že členové Evropské lidové strany udělali celkový součet za Babišovými aktivitami. Svezlo se to po mediální stránce, ale mediálními problémy spíše přetekl pohár v souvislosti s dalšími pochybnostmi o aktivitách Andreje Babiše.”