Karel Barták: Agenda místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové
Nová Evropská komise se bude lišit od té, která byla v úřadu posledních pět let, výraznějším zaměřením na tři oblasti.
A sice na životní prostředí, hospodářský rozvoj ve prospěch občanů a posilování demokracie. Vyplývá to z úterního oznámení její předsedkyně Ursuly von der Leyenové, ve kterém oznámila strukturu příští evropské exekutivy a také rozdělení rezortů mezi její členy.
Čtěte také
Do tohoto obrazu zapadá zařazení české komisařky Věry Jourové, které von der Leyenová nabídla křeslo místopředsedkyně Evropské komise odpovědné za „hodnoty a transparentnost“. Potvrdily se tak zprávy přicházející z Bruselu v posledních několika dnech. Na první tiskové konferenci von der Leyenová toto rozhodnutí obhajovala s tím, že nemá nejmenší pochybnost o nezávislosti české političky.
Být jedním z osmi místopředsedů Evropské komise je nepochybně prestižní pozice. Právnička Jourová je profesně dobře vybavena pro takovou práci a byla také odměněna za dobrý výkon v končícím týmu Jeana-Clauda Junckera.
Von der Leyenová zřejmě také chtěla tímto způsobem vyslat smířlivý signál do nových členských států ve střední Evropě a na Balkáně, kde politikové často nelibě nesli kritiku ze strany prvního místopředsedy stávající komise Hanse Timmermanse, který měl tuto oblast dosud na starosti.
Naplnit agendu
Polští nebo maďarští představitelé, kritizovaní komisí za porušování pravidel právního státu, si už nebudou moct stěžovat na šikanu ze strany západoevropského komisaře. Což ovšem Jourové její roli nikterak neulehčí.
Čtěte také
Lze předpokládat, že řízení zahájená proti Maďarsku a Polsku nová komise převezme a pokusí se je dovést do konce. Není vyloučeno, že záhy přibydou další kauzy – hodně se mluví o neudržitelné situaci v Rumunsku, o pošlapávání evropských hodnot v Bulharsku, ale také o menších případech, jako je třeba úvaha o střetu zájmů českého premiéra. Do toho by se Věře Jourové zřejmě příliš šťourat nechtělo.
Jisté pochybnosti vyvolává postavení české místopředsedkyně v celkovém kontextu rozdělení křesel v nové komisi. Z osmi místopředsedů budou tři takzvaní výkonní, tedy budou mít vedle širokého záběru také odpovědnost za konkrétní rezort.
V praxi to znamená, že budou mít k ruce část aparátu Evropské komise, který čítá na 23 tisíc úředníků. Totéž platí pro vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borrella.
Čtěte také
Zbývající čtyři ovšem tuto výhodu mít nebudou. Bude už pak na nich a na celkové koncepci práce nové komise, jak zajistí naplnění své agendy, jak se shodnou s ostatními komisaři – aby nezůstalo jen u pěkného titulu bez valného vlivu.
Rozpaky budí také nepříliš jasné názvy portfolií, jak byly v úterý oznámeny. Vedle „hodnot a transparentnosti“ pro Věru Jourovou je tu oblast „demokracie a demografie“ přidělená chorvatské místopředsedkyni Doubravce Šuicové a dokonce „evropský způsob života“, za jehož prosazování bude odpovědný další místopředseda Margaritis Schinas z Řecka. Snad teprve uvidíme, nakolik dostanou tyto termíny v příštích týdnech konkrétní náplň.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
