Robert Schuster: Papíru bude dost aneb Dohoda na předčasných volbách v Německu je návratem k racionalitě
Voliči v Německu už vědí, že si mají ve svých kalendářích označit 23. únor 2025 jako termín předčasných parlamentních voleb. Shodli se na něm zástupci hlavních politických stran. Utnuli tak snahy o taktizování, které se po pádu dosavadní koalice kancléře Olafa Scholze tu a tam objevovaly. Sociální demokraté a Zelení, čili zbytky původního vládního spojenectví, se totiž nejprve snažili předčasné volby co nejvíc oddálit – až někdy na polovinu či konec března.
Navzdory tomu, že liberální Svobodní demokraté koalici kvůli sporům o rozpočtovou politiku opustili, a Scholzova vláda se tím stala menšinovou, mělo to navodit zdání, že vše pokračuje jako dosud, akorát bez zaručené podpory v parlamentu.
Čtěte také
Jako hlavní důvod pro pozdější datum předčasných voleb vláda uváděla, že chce ještě prosadit „některá důležitá opatření, která pomohou občanům“. Mezi taková patří třeba odstranění jednoho z fenoménů německé daňové soustavy v podobě tzv. „studené progrese“.
Při ní dochází v podstatě k plíživé devalvaci i sebemenšího nárůstu mezd – každé euro vydělané navíc je totiž automaticky víc daněno. Která vláda by se nechtěla ještě takto narychlo blýsknout tím, že uleví voličům od daní? A navíc ještě může tlačit ostatní parlamentní strany, aby se k návrhu přidaly?
Racionalita Němců vítězí
I proto je shoda na termínu předčasných voleb znamením, že se debata znovu dostala na racionální úroveň. To, co tomu předcházelo, totiž působilo poněkud bizarně.
Objevily se například pochybnosti, jestli Německo vůbec dokáže předčasné volby zorganizovat. V této souvislosti bylo připomínáno, že poslední celostátní hlasování muselo být v některých berlínských okrscích opakováno, protože řada voličů tehdy nemohla odvolit.
Čtěte také
Kvůli logistickým problémům, které způsobil souběžně probíhající maraton, totiž chyběly ve volebních místnostech hlasovací lístky. Takže několik dní Německo zcela vážně diskutovalo, zda půjde sehnat dostatečné množství papíru, aby se za tak krátkou dobu stihlo vytisknout několik desítek milionů hlasovacích lístků a voličských průkazů.
Další perlou byly obavy, zda není problematické, že předčasné volby spadnou do doby, kdy budou v mnoha spolkových zemích pololetní, jarní či jiné prázdniny?
Horkých témat bude hodně
Debata o papíru pro volební lístky jakoby potvrzovala dojem, že v Německu se v posledních několika letech rozmáhá jistý nešvar: Namísto toho, aby se hledaly cesty a způsoby, jak nějakou nenadálou situaci nebo krizi vyřešit, dochází ke zdůrazňování důvodů a překážek, proč to či ono není možné udělat.
Takže namísto toho, aby byly na zajištění zdárného průběhu volebního aktu bez zaváhání vyčleněny dodatečné prostředky, případně jednorázově navýšen počet lidí pomáhajících s jejich zajištěním, zdá se být snazší uměle prodlužovat stav, kdy země nemá akceschopnou vládu.
Podobně je to ale i u daleko závažnějších problémů, které hýbou zemí: jde o pokračující ilegální migraci do země, či rostoucí byrokratickou zátěž pro malé a střední firmy.
A v neposlední řadě se to ale také týká zelené transformace ekonomiky, kde chtělo být Německo průkopníkem, avšak stále víc se stává odstrašujícím příkladem, jak se to dělat nemá.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
