Znepokojuje mě, když se z veřejnoprávních médií stanou hlásné trouby vládní propagandy, varuje eurokomisařka Jourová

Pokud hovoříme o nezávislých a veřejnoprávních médiích, začne od nového roku platit nová audiovizuální směrnice, „která dává státům povinnost zajistit nezávislost těchto médií. Třeba i tím, že v nich bude muset fungovat velmi silná Rada, která na ně bude dohlížet,“ říká Věra Jourová (bývalá místopředsedkyně hnutí ANO) v Interview Plus.

Čtěte také

Jourová nebude druhý Timmermans. Nechce, aby se Evropa dělila na Východ a Západ, věří europoslankyně Charanzová (za ANO)

Když ale některý ze států EU veřejnoprávní Radu nezřídí, je právě česká eurokomisařka ženou, která promluví. „Dokonce budu mít povinnost státy kontrolovat, protože je povinností všech eurokomisařů sledovat naplňování evropských směrnic.“

Další věcí, která bude Jourovou zajímat, je otázka transparentnosti médií. „Aby lidé, kteří poslouchají rádio, nebo čtou noviny, věděli, kdo je vlastní, kdo financuje, jaké mají ekonomické zájmy atd. Od ledna mám v ruce legislativu, která mi umožní se na tyto věci dívat a pak i nějakým způsobem tlačit.“

Poláci mají nakročeno...

Česko prý v transparentnosti zatím „moc nevyčnívá“, jiná kapitola je pak Polsko. Tamní opozice si totiž stěžuje na obsah veřejnoprávních médií. Vyzdvihují prý jen „světlé“ stránky vládních politiků a z opozice dělají podvodníky a zastánce pedofilů. „Znepokojuje mě vždy, když slyším, že se dějí dvě věci – když se z veřejnoprávních médií stávají státní média. A když fungují jako hlásné trouby oficiální propagandy vlády,“ říká.

Čtěte také

Věra Jourová není Babišovi nic dlužna, bude nezávislá, věří analytička

Na otázku, jestli to je i případ Polska, pak odpovídá: „Obávám se, že k tomu Polsko nemá daleko. Slyšela jsem to od Poláků, ať už volí kohokoli. (Stěžují si), že polská veřejnoprávní média dávají hodně velký prostor vládní politice.“ Sama si ale nejdřív ověří, jestli to tak je i ve skutečnosti.

„Jsem hodně zvědavá na výsledky, které nám dá další (a pravidelná) studie Media Pluralism Monitor, která měří nejen podmínky pro nezávislá a veřejnoprávní média v rámci EU, ale i podmínky v konkrétních zemích. Jestli tam neprobíhá proces směrem k velké koncentraci médií do jedněch rukou. Součástí je i transparentnost, tedy jestli víme, kdo média vlastní a co prosazuje,“ vysvětluje Jourová.     

Jak jsou na tom média z fondu?

Jak ve studiích dopadla média premiéra Andreje Babiše (ANO) vložená do svěřenského fondu? „Měříme situaci v médiích všech členských zemí a tento faktor nám u Česka nevyskočil nějak extrémně nahoru. Tedy že by se ČR (ve studiích) označovala za zemi, kde je vysoké riziko zpolitizování médií nebo (vlastnická) koncentrace,“ odpovídá.

Čtěte také

Jiří Pehe: Opoziční reakce na evropské portfolio Jourové jsou pokrytecké

Co by prý bylo nezdravé, je, kdyby nebylo známo, která média do fondu patří. „To se ví. Jsou tam i tvrdé parametry pro samotné novináře, kteří v takových médiích pracují. Už mnohokrát jsem sama řekla, že jsou to profesionálové a drží linii nezávislosti… Už na jaře budeme mít další srovnávací studii a já se i na Česko budu objektivně dívat, jestli se nám někam neposunuje.“   

Americký Freedom House ale na jaře 2019 ve zprávě o ohrožení médií napsal: „Český premiér Andrej Babiš využívá spřízněná média v boji s nelichotivými skandály.“ Na to eurokomisařka říká: „Slyším to poprvé, ani jsem to nečetla. Mně se jeví, že česká média dokážou pokrýt problematiku velmi široce. Nemyslím, že by Babiš byl médií nějak chráněn nebo šetřen.“

Evropa zhrubla

Věra Jourová by se v oblasti médií věnovala ještě jedné věci, a to minimalizaci projevů nenávisti na internetu. Objevují se nám totiž stále nové případy mrtvých novinářů nebo politiků, jako třeba gdaňského starosty Pawla Adamowicze.

„Z části je to dílem zhrubnutí, ztěžknutí atmosféry v Evropě, která je hnána sociálními sítěmi a internetem. Až doteď jsem se velmi bránila, abychom přijímali zákon, který omezí nenávist na internetu tím, že sankcionujeme jednotlivé platformy. Já názor nezměnila,… ale teď budu pravděpodobně pod větším tlakem zemí, které by si přály následovat Německo.“

Čtěte také

Jourová bude terčem brutální kritiky z Polska, Maďarska a brzy i z Česka, odhaduje Prouza

Země jako Francie nebo Rakousko by totiž chtěly stejný zákaz nenávistných projevů na internetu, jako dnes platí v německých zemích. A pokud sociální sítě a další internetové platformy nenávistné diskuse nesmažou, hrozí jim nemalé sankce.

„Já jsem to zavádět nechtěla. Protože chráním svobodu projevu a taky mám s platformami dohodu na tom, že pokud mají jasný případ projevu nenávisti, kdy se vyzývá k násilí, zabíjení, pogromům apod., tak mají takové příspěvky do 24 hodin smazat. Když mají pochybnosti, tak ale nemazat. Protože prioritu má vždy svoboda slova. Jenže v Německu smažou i to, kde nějakou pochybnost mají.“

Sice sama Jourová už nebude mít posuzování chování na internetu ve své gesci, bude to úkol eurokomisařky Margrethe Vestagerové, ale bude na tom spolupracovat. „Hlavně ve chvíli, kdy půjde o směrnici o digitálních službách“. První návrh této směrnice chce mít jejich šéfka už do sta dní od zahájení práce nové Evropské komise.

Jak se eurokomisařka Jourová dívá na Polsko a dodržování právního státu? Jaké budou její první kroky? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.