Apolena Rychlíková: Na mrtvé planetě nejsou výročí. Okupační stávka za klima vrátila listopadu 1989 smysl

V budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze začala studentská okupační stávka za klima
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze začala studentská okupační stávka za klima

Na Filozofické fakultě se tento týden stávkovalo.

Studentky, studenti a někteří pedagogové okupovali fakultu v touze vyjádřit kritiku současnému vykořisťování planety a dát jasně najevo, že klimatická krize je tím nejzávažnějším problémem, kterému dnes naše společnost čelí.

Dělají tak ve speciálním čase: 30 let od sametové revoluce, která, i když si to mnozí odmítají přiznat, byla také snahou o revoluci ekologickou. Protesty za lepší životní prostředí tehdy byly jedním ze základních kamenů artikulované kritiky proti tehdejšímu režimu.

Škola ověšená transparenty jako by vůbec nepřipomínala běžné české reálie. „Vzpomínat nestačí. Na mrtvé planetě nejsou žádná výročí“ nebo „Změnu systému, ne klimatu“, to byly transparenty, které visely všude v prostoru.

Na chodbách se to hemžilo studenty a studentkami. V jednom patře přednášel Karel Vachek s Vladimírem Špidlou, jinde historik Matěj Spurný, o kus dál probíhaly akční tréninky na Ende Gelände. Jednou za čas se mezi zúčastněnými odehrála pléna, na kterých se rozhodovalo, co dál. Zůstat, neodejít, protestovat, vydržet. To byla slova, která zaznívala hlavně. A to i když se vedení fakulty opakovaně proti okupaci stavělo a v jednu chvíli hrozilo i policejním zásahem.

Budoucnost je všech

Podle mluvčího fakulty jde především o to, že studenti a studentky svůj záměr ve škole zůstávat i přes noc dostatečně neohlásili. A doplácí na něj řadoví zaměstnanci. A tak se, pár dní před oslavami protestů proti režimu, řešilo, že se na studeny pošlou represivní složky.

Na lidi, kteří odmítli otravný, vyprázdněný narativ o nejlepším z možných světů, nechtěli jen pasivně žít na údajném konci dějin a znovu do hry vrátili kritickou reflexi naší současnosti a spolu s ní i postupy, které jako členky a členové občanské společnosti mají. Od kdy se okupace hlásí dopředu? Jaký by to pak všechno mělo smysl?

A opravdu přijde vedení fakulty adekvátní vyhrožovat policejním zásahem za to, že skupina mladých lidí se rozhodla zvednout svůj hlas v prostředí, které je pro ně nejbližší a přirozené? Za jednu noc strávenou na fakultě?

„Chceme se učit převzít iniciativu. Chceme se učit odmítat bezmoc a pasivitu. Chceme se učit zpochybňovat způsob, jakým naše společnost funguje, a rozhodnutí, která dělají naši političtí představitelé,“ řekli studenti před fakultou a konečně tu někdo z mladé generace přestal jen úlisně „děkovat, že můžem“ a otevřel debatu směrem k současné krizi kapitalismu. 

Ve střetu o právo na okupaci se ukázalo, jak těžce zástupci institucí nesou kritiku, která je jakkoliv namířená proti nim. A to i kdyby na osobní rovině neměla s jejich prací nic společného a atakovala pouze nečinnost, nebo nedostatečné jednání veřejného sektoru.

Apolena Rychlíková

Přitom vedení Filozofické fakulty patří dlouhodobě k těm nejotevřenějším. Mediální výstupy z jejich strany byly ale přímo hrozné. Namísto řečí o policii a užití síly mělo vedení školy přijmout fakt, že stávkující se bijí i za ně a k protestům se připojit. Budoucnost je totiž všech a je nutné o ni začít společně bojovat. 

Autorka je komentátorka serveru A2larm