Marek Hudema: Zvrátil by geoinženýring změny klimatu?

Přesněji řečeno, pokud chceme zachovat planetu takovou, jaká je dosud, a zastavit její ohřívání, musíme něco udělat. A blíží se čas, kdy už nebudeme moci jen pasivně omezovat dopady lidské činnosti na životní prostředí. Bude třeba přistoupit aktivně ke změně planety. Využít tak zvaný geoinženýring, i se všemi jeho riziky.

Čtěte také

Na cestách po Africe si člověk uvědomí význam věcí jako voda a klimatická změna, myslí si diplomatka Hybášková

Geoinženýring – tedy snaha ovlivnit uměle a záměrně životní podmínky na celé zeměkouli – zní jako ze sci-fi filmu. Člověk ale může ve velkém technicky manipulovat s atmosférou, oceány či ledovci už nyní.

První seriózní návrhy na geoinženýring se objevily v 60. letech minulého století ve Spojených státech, o desetiletí později v Sovětském svazu a od 90. let pak provedli vědci hned několik menších praktických experimentů.

Možností, co dělat, je celá řada: zvažuje se umělé čerpání studené vody tak, aby se zvětšilo zalednění Arktidy. Zvýšení odrazu slunečních paprsků od mraků za pomoci chemikálií. Nebo odstínění částí Země obrovskými zrcadly z vesmíru. Mluví se ale třeba i o vypouštění oxidu siřičitého do atmosféry či o hnojení moře sloučeninami železa, aby se zvýšil růst řas. Ty by pak odčerpaly oxid uhličitý ze vzduchu. Rizika ale mohou být obrovská. 

Rozprášit více síry?

Stále totiž přesně nevíme, jak zemská atmosféra funguje, a každý zásah tak může mít nepředvídatelné následky. Pro ilustraci se podívejme na vypouštění oxidu síry do vzduchu. Víme, že v přírodě se to děje při výbuších sopek.

Čtěte také

Kodaň bude brzy klimaticky neutrálním městem. „Splněno“ máme na 42 %, hlásí šéf městského projektu

Třeba erupce filipínského vulkánu Pinatubo v roce 1991 snížila na dva roky průměrnou teplotu Země o půl stupně, a zřejmě bez vedlejších nežádoucích efektů. Ovšem objevily se studie, podle kterých by umělé vypouštění oxidu siřičitého v obřím měřítku mohlo působit jinak. Například snížit produkci některých zemědělských plodin nebo změnit srážkové poměry na Zemi.

Nejsilnějším a nejpoužívanějším argumentem odpůrců geoinženýringu je ale tak zvaný morální hazard. Pokud by totiž šlo geoinženýringem snadno a relativně levně zastavit či dokonce zvrátit změny klimatu, proč potom draze snižovat vypouštění skleníkových plynů způsobujících oteplování atmosféry? Proč omezovat spalování uhlí či ropy, když se dá rozprášit více síry? Motivace k boji proti globálnímu oteplování by klesla.

Marek Hudema|foto: Radko Kubičko

Jenže tahle motivace už dnes není na příliš vysoké úrovni. Výsledkem je, že teplota stoupá, část Země se může stát neobyvatelnou, a výdaje na přizpůsobení se klimatickým změnám budou ohromné. Geoinženýringem bychom si mohli koupit čas na další snižování emisí. Ostatně, některé geoinženýrské postupy stejně fungují jen na chvíli a emise budeme muset snížit, a možná i zastavit, tak jako tak.

Autor je komentátor Lidových novin