Kodaň bude brzy klimaticky neutrálním městem. „Splněno“ máme na 42 %, hlásí šéf městského projektu

16. srpen 2019

Jørgen Abildgaard je hlavním koordinátorem dánské Kodaně pro snížení emisí skleníkových plynů. Taky ho organizace Apolitical zařadila na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa v oblasti klimatické politiky. Vedle papeže Františka, Grety Thunbergové nebo Ala Gora.

Čtěte také

„V současnosti máme splněno asi 42 %. Až letos otevřeme novou elektrárnu na biomasu, překonáme hranici 60% snížení,“ hlásí z Kodaně dosavadní úspěchy Jørgen Abildgaard.

Podle něj má město jako jedno z mála na světě vlastní program na výstavbu větrných elektráren a městskou firmu na jejich budování jak na moři, tak na souši. Přesto s aktuální situací není klimatolog spokojený.

„Dostáváme se do situace, kdy si budeme muset položit otázku, jaké jídlo bychom měli jíst. Jaké oblečení nosit. Nebo jestli je potřeba letět na dovolenou letadlem,“ tvrdí v Interview Plus. 

Vzor jménem Kodaň

Jaký je jejich cíl (s metou v roce 2025)? Získávat většinu energie z obnovitelných zdrojů, snížit energetickou náročnost budov, snížit emise skleníkových plynů v dopravě a ty zbylé se pokusit vykompenzovat.

Hlavní město Dánska tak v následujících šesti letech čekají změny v dopravě a hlavně v energetice. „Musíme přejít od spalování uhlí k obnovitelným zdrojům,“ říká Abildgaard. Kodaň má naštěstí velmi dobrou výchozí pozici.

Čtěte také

„Zhruba 99 % dálkového vytápění ve městě zajišťuje odpadní teplo z výroby elektřiny. Takže stačí vyrábět elektřinu bez použití fosilních paliv a vytápění bude bez nežádoucí uhlíkové stopy. Navíc jsme velmi dobří v cyklistice – skoro polovina všech přesunů lidí ve městě je na kole,“ popisuje. Zástupci města navíc nejsou na změny sami.

„Řekl bych, že máme širokou podporu veřejnosti. Abych byl upřímný, není to tak, že bychom lidi do celého projektu aktivně zapojovali. Jen vysvětlujeme, co a proč děláme. Komunikujeme, a to vždy s ohledem na individuálního občana, a taky nechceme lidi strašit nějakou kampaní o rizicích. Víc úsilí věnujeme řešení,“ přibližuje způsob komunikace šéf projektu.

Máme celospolečenskou dohodu

Kodaň navíc spolupracuje s celou řadou měst po celém světě. Jen loni to bylo nějakých 400 delegací lidí ze všech koutů světa. „Proč znovu vynalézat věci, které už na jiných místech existují a fungují? Kodaň může světu ukázat, že to jde změnit (a nabídnout vlastní zkušenosti).“

Jørgen Abildgaard, šéf klimatického plánu Kodaně

„Je potřeba dostat informace do měst, která čeká extrémní nárůst obyvatel (a s tím spojené i nemalé investice). Pokud svou transformaci provedou špatně, může trvat klidně i dalších sto let, než se to napraví, a to už taky může být pozdě...“ 

Plán na snižování skleníkových plynů přijala Kodaň už před 10 lety. Poté, co se ve městě konala klimatická konference OSN.

„Rada města přišla s vizí klimaticky neutrálního města v roce 2025 a požadovala přesný implementační plán, jak toho dosáhnout. Bylo důležité najít politickou podporu. Kdyby se strategie měnila s každými volbami, nikdy bychom ji nerealizovali,“ říká Abildgaard.

Investice jdou do miliard

Vyhrazený městský rozpočet na roky 2012 až 2025 dosahuje přibližně 400 milionů eur (zhruba 10 miliard korun).

Čtěte také

„Celý plán by měl fungovat bez dodatečných nákladů pro obyvatele. To je naše základní podmínka. Peníze slouží pro rozvoj našich vlastních institucí, budov, jdou do infrastruktury, městského osvětlení nebo vozového parku,“ přibližuje Jørgen Abildgaard, na co jsou peníze z rozpočtu použity.

„Pak jsou tady ještě nepřímé investice ve firmách – například ve spojitosti s výstavbou větrných elektráren, nebo investice ve společnostech, u kterých je otázka klimatu spojována třeba s energetikou. Je důležité, aby měli lidé na paměti vztah ke klimatickým opatřením.“ 

Celkové investice až do roku 2025 tak podle šéfa klimatického projektu Kodaně budou stát 32 až 50 miliard eur.

Na to, jestli je možné dosáhnout uhlíkové neutrality se Jørgena Abildgaarda v Interview Plus ptal Štěpán Sedláček.

Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se, na jaké překážky Kodaň při své snaze naráží. Jak funguje konkrétní spolupráce s jinými městy. Nebo jak to vypadá v EnergyLab Nordhavn – přístavní čtvrti, která se stala výkladní skříní technologií spojených se smart city.

autoři: Štěpán Sedláček , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související