I kdybychom teď zastavili všechnu produkci skleníkových plynů světa, stejně se bude klima 30 let zhoršovat, varuje klimatolog

Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)
Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)

Švýcarské ledovce se zmenšily už o 10 % a do konce století by měly přijít až o 90 % svého objemu. Zpráva, která podle klimatologa Radima Tolasze zapadá do skládačky jménem klimatická změna planety Země.

„Takováto zpráva opravdu souvisí se změnou klimatu. To už nepopírá nikdo, spor (veřejnosti) je akorát o tom, jak k aktuální změně přispívá člověk,“ říká v Interview Plus vedoucí oddělení klimatických změn ČHMÚ.

Jak si ale má člověk „přebrat“ informaci odborníků o suchu, když půlku léta pršelo? „Letos to vypadá, že budeme mít srážkově průměrný rok, ale posledních pět let bylo srážkově podnormálních, dokonce i extrémně, a tak krajině voda chybí.“

„Dlouhodobě říkáme, že u nás prší vlastně pořád stejně (kromě posledních pěti let), ale sucho souvisí i s tím, jak s vodou hospodaříme v krajině. A dlouhá léta jsme se ji snažili dostat co nejrychleji pryč. Druhá věc je vyšší teplota, tedy i vyšší výpar, a tak voda, i při normálních srážkách, prostě v krajině chybí,“ vysvětluje klimatolog.

Tolasz upozorňuje i na další omyl, ve kterém si lidé říkají, že letošní zima byla extrémně chladná. „Ale ona nijak nevybočovala z průměru, dokonce byla teplejší než by odpovídalo dlouhodobým průměrům. My jsme měli pocit, že byla chladnější, protože jsme si zvykli na to, že zimy jsou teď teplejší.“

Když je najednou normální léto i zima, tak se nám zdá, že je to extrémní počasí. Protože jsme si odvykli normálnosti.
Radim Tolasz

Vědci varují už 30 let svět, že se klima Země mění, „jsme už ale ve stavu, kdy jsou informace o klimatickém systému většinově pesimistické. My můžeme jen optimisticky předpokládat, že se lidstvo vzpamatuje a že s tím začne něco dělat.“ Dá se s tím ale doopravdy ještě něco udělat?

Změny klimatu jsou neodvratné

„Všechny zprávy IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu) od roku 1990 obsahují varianty možných řešení, a taky říkají, co by lidstvo mělo dělat… Když mi někteří vyčítají, že chceme poroučet větru, dešti, tak odpovídám, my ale chceme jen to, aby to člověk dělat přestal. Tím, že mění chemické složení atmosféry spalováním fosilních paliv. Přestaňme negativně ovlivňovat klima, nechme ho svému přirozenému vývoji. To ale neznamená, že by se mělo pak rapidně ochlazovat nebo přestat extrémy počasí. To je totiž pro střední Evropu zcela přirozený jev.“

Klimatolog by si pak přál, abychom nebrali aktuální změnu jako nějaké příkoří, ale jako příležitost. „Třeba k tomu, abychom si spravili ovzduší, které dýcháme… a kterému říkáme smog, který je z velké části způsobený spalováním fosilních paliv, stejně jako klimatické změny.“

Kolik času máme na to, abychom s tím „něco“ udělali? „Kdybychom teď hned globálně zastavili veškeré antropogenní emise skleníkových plynů, tak se nám dalších 20–30 let bude klima dál zhoršovat. To je setrvačnost klimatu. Takže pokud to budeme dělat pomaleji, což je víc než pravděpodobné, tak bude třeba na adaptaci klimatu minimálně 50 let.“

Změnit se musí celý svět

Podle Tolasze už dnes taky víme, že abychom do roku 2100 zůstali v globální teplotě pod psychologickou hranicí 1,5–2 °C, na které se lidstvo (víceméně) dohodlo v Paříži, je téměř nesplnitelné.

„Klimatologové totiž už vědí, že jsou ty 2 °C do konce století téměř nesplnitelné, ale z hlediska politických a mezinárodních dohod jsme nastaveni na rozdíl 3–4 °C, a to patřím k těm optimističtějším klimatologům,“ říká.  

Tyto názory klimatologa vycházejí i z IPCC, tedy organizace, která nevydává doporučení, pouze analyzuje. Takže se taky dozvíte, že když budeme emise zvyšovat celé 21. století, tak na jeho konci bude rozdíl globální průměrné teploty 7–8 °C (proti předprůmyslovému stavu). Nebo když začneme v roce 2030 snižovat emise a na nulu se dostaneme v roce 2080, tak bude rozdíl teplot jen 4 °C. Tohle vše tak politici velmi dobře vědí.

Podle řad českých politiků nedává smysl, aby Evropa a Česko zavádělo opatření omezující emise, když to neudělá zbytek světa. „Říkám to taky, ale když to uděláme, pomůžeme i sami sobě v tom smogu a v tom, co dýcháme.“

Evropa se na globálních emisích opravdu podílí jen 9 %. „Pokud by v tom Evropa zůstala sama a snížila by emise na uhlíkovou nulu, tak to klimatu jako takovému nepomůže. Pokud se nebudou stejně chovat asijské země, které dnes mají vysoké emise, ale taky (za 20–30 let) Afrika a Jižní Amerika,“ dodává Radim Tolasz.

Jak by se měl chovat každý z nás, aby to mělo smysl? Uvědomují si to všichni politici, nebo ne? Můžeme žít stejně, a přitom chránit planetu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Spustit audio

Související