Tureček: V Izraeli už se mluví o anexi Gazy. Vystěhování Palestinců označují arabské státy za čistku

Před izraelským plánem varují humanitární organizace. Upozorňují, že už dnes Palestinci žijí v krutých podmínkách a často na pokraji hladomoru.

„Gaza je v troskách, jsou tam desítky tisíc pozabíjených lidí včetně desítek tisíc civilistů. Hamás přesto není poražena a rukojmí nejsou doma,“ shrnuje situaci Tureček. „Premiér Benjamin Netanjahu evidentně vsadil na to, že to potřebuje vojenské řešení, protože před dvěma měsíci se Izrael odklonil od dohodnutého příměří.“

Čtěte také

Izrael zřejmě zaútočí na Gazu z několika míst zároveň, aby ji celou kontroloval, čeká expert Záhora

To bylo sjednáno na principu výměny rukojmích za stažení izraelských jednotek, což Izrael odmítl splnit. Místo toho nyní povolává zálohy a plánuje rozšířit vojenskou operaci.

„Izrael to stojí obrovské peníze. Rezervisté vypadli na dlouhé měsíce z ekonomiky, teď se z ní mají stáhnout znovu a jít bojovat do Gazy,“ poukazuje odborník.

„Znovu se nad tím zamýšlí řada izraelských analytiků, jestli je to vůbec reálné. Jestli Izrael nechce od populace obrovskou oběť v situaci, kdy lidé nejsou přesvědčeni, že to k něčemu dobrému povede.“

Většinová společnost v Izraeli se totiž přiklání k variantě návratu rukojmích i za cenu ukončení války. Vláda ovšem jedná přesně naopak – jejím primárním cílem je boj proti Hamásu.

Etnické čistky?

Na vojenské operace v Pásmu Gazy nejvíce doplácejí civilní obyvatelé. Mnoho z nich bylo kvůli bombardování vyhnáno ze svých domovů a nyní přebývá v improvizovaných stanových táborech. Na místě navíc dochází základní potraviny a hygienické potřeby.

Humanitární pomoc Izrael blokuje, protože je podle něj zneužívána teroristickými strukturami. Místo toho navrhuje individuální řešení.

Čtěte také

iROZHLAS

Plán dobýt Gazu se může zamotat. ‚Řada izraelských záložáků odmítá narukovat,‘ říká odbornice

„Pomoc by se nedopravovala ve velkém kamiony, ale distribuovaly by se balíčky pro jednotlivé rodiny. Dělaly by to mezinárodní žoldnéřské organizace za vnější podpory izraelské armády,“ popisuje Tureček.

„Je otázka, jestli je tento plán reálný, protože Izrael to pojal primárně jako válečnou operaci a je jasné, že organizace jako OSN s tím nechtějí mít nic společného.“

Stejně tak se Palestincům zdráhají pomáhat sousední státy, protože izraelské výzvy k opuštění bombardovaných území interpretují jako snahu o násilné vystěhování lidí.

„To, co má vypadat bohulibě – umožněme Arabům žít jinde – je součástí plánu dostat co nejvíce lidí ven a obnovit tam židovské osady. Na to už je mezinárodní izraelská instituce, která oslovuje země jako Indonésie s tím, že by tam Palestinci žili trvale,“ upozorňuje Tureček.

„Řada zejména arabských zemí se na tom zdráhá podílet a otevřeně říkají, že nechtějí sionistům pomáhat etnicky vyčistit Gazu.“

Zasáhnout může jenom Trump

Změnit Netanjahuovo rozhodnutí v tuto chvíli může jenom razantní odpověď mezinárodních organizací a jejich odchod z oblasti, kterým by veškeré financování a zabezpečování civilistů přešlo na Izrael. Nebo intervence Donalda Trumpa, odhaduje analytik.

„Kdyby dneska Trump řekl ‚Do Gazy nejdete‘, tak tam Izraelci nejdou. Snadno se válčí, když od Američanů dostali darem zbraně za miliardy dolarů,“ podotýká Tureček.

Čtěte také

Izrael používá blokádu jako zbraň. Zásoba potravin a léků v pásmu Gazy vydrží tak měsíc, říká blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček

Naopak minimální vliv mají rodiny rukojmích, které jsou sice organizované a veřejně činné, přesto v rozporu s vládní strategií.

„Jsou i příbuzní, kteří vládu v radikálních krocích velmi podporují. Ale daleko více slyšíme tu platformu, která vládu kritizuje,“ dokládá Tureček. „V tomto případě jsou velice konsternováni, protože na úrovni premiéra zaznělo, že primárním cílem je zničit Hamás. Zajímavý rozpor je i to, že Izrael chce zabrat obrovské území, kde rukojmí ani nejsou.“

Největší slabinou celého plánu je jeho nedořešenost a absence dlouhodobé vize. Není proto jasné, kdo by na zmíněných územích vládl – Izrael odmítá palestinskou samosprávu i zahraniční dohled. V případě okupace hrozí spory mezi arabským a židovským obyvatelstvem, bez jasného vedení ale posilují teroristické skupiny.

V jakém stavu je teď Pásmo Gazy? Co by nová ofenziva znamenala pro palestinské obyvatele? A jak se k možnosti okupace staví izraelská společnost? Poslechněte si celé Interview Plus.