Daniel Kroupa: Policejní násilí

Když se ale objeví případ, že se sama dopouští násilí, například tím, že při zatčení zabije neozbrojeného člověka, který sice klade odpor, ale bezprostředně neohrožuje život nebo zdraví policisty, je důvod zpozornět. A pokud se tak děje soustavně, a navíc selektivně vůči jedné skupině lidí, je důvod vyjít do ulic a požadovat nápravu. Ta má spočívat v řádném vyšetření takových případů, v odškodnění obětí, ve spravedlivém potrestání viníků. Pak mohou případně následovat reformy policejních sborů.

Čtěte také

O protestech proti policejnímu násilí v Evropě píše hned několik hlavních listů

V americkém městě Minneapolis se ale po takové události zastupitelé rozhodli policejní sbor zrušit. A nahradit ho systémem preventivních programů, výchovou mládeže, službami pro psychicky nemocné a navýšením prostředků na protidrogovou léčbu.

O tom, jak budou chráněni obyvatelé města před pachateli násilné trestné činnosti, zprávy nemluví. Říkají pouze, že se nový systém bude zavádět postupně a že zastupitelé nechtějí rozpuštěný policejní sbor zase slepit dohromady. Zdá se, že jde především o to, aby v tomto novém bezpečnostním systému, až bude realizován, neexistoval orgán vybavený pravomocí užívat k prosazení práva síly.

Užití síly

Ponechám stranou své pochybnosti, které jsou tak velké, že být obyvatelem Minneapolisu, tak bych se už při pouhém ohlášení takového nápadu stěhoval jinam. Zajímá mě spíše způsob, jakým o násilí uvažují lidé, kteří tento projekt prosazují. Domnívají se patrně, že násilím je jakékoli užití síly vůči člověku nebo zvířeti, a hledají způsob, jak je zcela vyloučit ze společenského života.

Prorokem nenásilí a neodporování zlému byl, jak známo, slavný ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, který se inspiroval dílem našeho náboženského myslitele Petra Chelčického. Tomáš Garrigue Masaryk s ním nesouhlasil a často s ním polemizoval.

Mravní povinnost

Čtěte také

Nechal Masaryk střílet do dělníků? Je to historická hloupost a propaganda, konstatuje historik

V proslovu k vojenským letcům v Rusku v roce 1917 to vyjádřil lapidárně: „Mezi útočným násilím a odporem, mezi napadením a obranou je rozdíl nejen psychologický, nýbrž i mravní. Mravnost nebo nemravnost každého skutku, každé činnosti posuzuje se podle pohnutky, úmyslu, motivu.“

Jinými slovy, odsouzeníhodným se užití síly stává teprve tehdy, když je spojeno s agresivním úmyslem někomu uškodit, a ne samo o sobě. Masaryk byl dokonce přesvědčen o tom, že je sebeobrana nebo obrana druhých před násilím nejen povolena, ale je přímo mravní povinností. Myslím proto, že by se zrušením policie nesouhlasil.

Rozvíjení systému prevence, výchovy, léčení drogových závislostí je jistě chvályhodným doplňkem policejní práce, ale předpoklad, že ji dokáže nahradit, je mylný. Vychází z představy, že zločinec je pouhým produktem zkaženého prostředí, je neschopný jednat z vlastní vůle nebo svobodného rozhodnutí – že je tedy nevinný.

Daniel Kroupa|foto:Jana Přinosilová,Český rozhlas

Důkazem, že tomu tak není, jsou lidé, kteří byli vzorně vychováni, žili v blahobytu, a přesto páchají odporné zločiny. O tom, že vůči nim má policie zasahovat stejně přísně jako vůči těm, kteří takové štěstí neměli, se přít nemusíme.

Autor je filozof a pedagog