Klára Vlasáková: Politici chtějí změnit pravidla umělého oplodnění. To ale víc dětí nepřinese

Koaliční partneři z SPD a Motoristů však s návrhem nesouhlasí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný návrh kritizuje s tím, že mění účel asistované reprodukce a podle něj oslabuje princip tradiční rodiny. Doufá, že návrh bude stažen.

Čtěte také

Nepřehlížejme práva dětí narozených z asistované reprodukce, míní právník Valc. Země, které odtajnily dárce spermií a vajíček, jich teď mají nedostatek, oponuje odborník Machač

Podobně kritický je taky třeba poslanec SPD Jan Síla. Podle něj by měl být na prvním místě zájem dítěte vyrůstat s matkou i otcem.

Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Tom Philipp z KDU-ČSL kritizuje také fakt, že Andrej Babiš v oblasti reprodukční medicíny podniká a návrh mu tak může byznysově nahrávat.

Na první pohled to vypadá jako střet konzervativního pohledu na rodinu s liberálnějším přístupem. Ve skutečnosti to je ale nabídka řešení, která se nezajímá o to, co by současné či budoucí matky doopravdy potřebovaly.

Co by matky potřebovaly

Když ministr Vojtěch říká, že současné nastavení lze v asistované reprodukci obejít, má jistě pravdu. Zároveň ale ze slov jeho i dalších politiků to skoro vypadá, že proces umělého oplodnění je taková nekomplikovaná věcička, skoro jako když jde člověk na odběr krve.   

Čtěte také

Novinářka Ptáčková: Umělé oplodnění je psychicky náročné. Život může být krásný, i když to nevyjde

Ve skutečnosti jde o zdravotně i psychicky náročný proces, který může být bolestivý a navzdory tomu, že zdravotní pojišťovny ženám do 40 let hradí až čtyři cykly IVF, představuje pro mnoho žen a párů také významnou finanční zátěž.

Řada doplňkových vyšetření a metod, které mohou být pro úspěšnou léčbu podstatné, totiž z veřejného zdravotního pojištění hrazena není. Rozhodně se nejedná o rozhodnutí, které žena udělá ze dne na den. Předchází mu dlouhé zvažování, zdravotní vyšetření i finanční kalkulace.

Navíc podle Vojtěchova zamýšleného návrhu by si single ženy platily celou proceduru samy. Pokud tedy ministr kritizuje, že se návrh obchází, stejně tím fakticky dává ženy bez partnera do druhé kategorie. Nemáte muže? Dobře, ale zaplatíte klinikám víc. Pro samoplátkyně by to znamenalo desítky tisíc navíc.

Muži řeší, proč ženy nerodí

Zároveň pokud by politikům – a tady je generické maskulinum na místě, protože o tom, kdo by měl mít dítě a jak by mělo početí vypadat, slyšíme zatím především od nich – skutečně leželo na srdci zvýšení porodnosti, zaměřovali by se na jiná opatření.

Klára Vlasáková|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Lepší podporu žen při slaďování práce a rodičovství, větší dostupnost předškolní péče, flexibilnější pracovní podmínky pro rodiče, dostupnější bydlení pro mladé rodiny, větší jistotu příjmů, ochranu žen, které žijí v násilných vztazích (Istanbulskou úmluvu Česko dosud nepřijalo) nebo snahu ukázat, že chceme zachovat planetu i pro další generace. To všechno by mělo na rozhodování o dítěti pravděpodobně mnohem větší vliv než samotné rozšíření okruhu žen, které mohou podstoupit IVF.

Současná debata o klesající porodnosti tak u nás vypadá jako vždycky. Parta mužů s kravatami řeší, proč nám ty ženské nerodí a jak je přesvědčit, že je to skvělý nápad. Jenže porodnost se prostě nezvýší tím, že budou politici rozhodovat o tom, kdo může mít dítě.

Zvýší se teprve tehdy, až budou lidé cítit, že si dítě mohou dovolit, a to finančně, pracovně i psychicky. Až si budou jistí, že jejich děti budou mít kde bydlet, kam chodit do školy a že je čeká budoucnost, které se nebudou muset bát.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka