O protestech proti policejnímu násilí v Evropě píše hned několik hlavních listů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Afroameričan George Floyd byl zabit policistou minulý týden. V reakci na to začali protestovat nejen lidé v Minneapolis, ale po celých Spojených státech

Obyvatelé některých evropských měst se o víkendu připojili k demonstracím proti policejnímu násilí ve Spojených státech a rasismu obecně. Na většině míst byly protesty pokojné, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Hlavním důvodem ke konfliktu s policií byla spíš přísná omezení veřejného shromažďování. Třeba ve švédském Göteborgu vrhli demonstranti na policisty několik lahví ve chvíli, kdy se úřady pokoušely protest rozpustit. Místo povolených padesáti účastníků jich totiž byly dva tisíce.

Symbolicky se k manifestacím přidali taky hráči německé Bundesligy, připomíná francouzský Le Monde. Před ligovým utkáním na trávníku poklekli fotbalisté čtyř klubů – například Borussie Dortmund nebo Herthy Berlín.

Asi největší rozruch vzbudily protesty ve Spojeném království. Odpůrci rasismu vyrazili například do ulic Londýna nebo Manchesteru, a to navzdory naléhání vlády, aby se lidé masovým shromážděním vyhnuli. K opatrnosti vybízel jak premiér Boris Johnson, tak ministryně vnitra Priti Patelová.

Podle listu Daily Telegraph se policie po neděli zabývá hlavně incidentem z Bristolu, kde demonstranti svrhli sochu kupce, mecenáše a obchodníka s otroky Edwarda Colstona. Lidé tam ležící sochu postříkali barvami, dotáhli k přístavu a hodili do moře. V Telegraphu na to reaguje komentář s myšlenkou, že rovný přístup ke všem skupinám obyvatel nám nezajistí házení soch do vody. Potřeba jsou prý spíš inteligentní političtí lídři, kteří umějí budovat mosty.

Rok od protestů v Hongkongu

Je to už rok, co obhájci demokracie v Hongkongu rozpoutali masové protesty kvůli návrhu zákona o vydávání zatčených do pevninské Číny. South China Morning Post v obsáhlé analýze zkoumá, kam se demokratické hnutí za rok posunulo. Úspěchů opozice totiž zůstává jen pár.

Z původních pěti podmínek jim administrativa Hongkongu splnila pouze jediný bod, když ukončila projednávání kontroverzního zákona. Opozici se pak povedlo uspět v místních zastupitelských volbách. Od té doby se ale vyhlídky zastánců nezávislého Hongkongu zatemňují.

Za poslední rok zatkly hongkongské bezpečnostní složky zhruba devět tisíc sympatizantů opozice, nejmladšímu bylo jedenáct let. Šifrované chaty na sociální sítí Telegraf, ve kterých se demonstranti před rokem svolávali, ještě existují. Členové tam ale spíš řeší, jak pomoct těm, kteří ještě zůstávají ve vazbě. Protestovat v Hongkongu je v současné době zvlášť obtížné. Policie totiž jakékoliv pokusy o shromažďování potírá, pokud nesplňují pravidla povolených rozestupů.

Vedení čínských komunistů navíc nedávno schválilo bezpečnostní zákon, který umožňuje mimo jiné zakládat v Hongkongu pobočky čínských tajných služeb. Po roce od masových protestů se tedy zdá, že si k sobě Čína přimkla Hongkong ještě těsněji.

Celý přehled tisku v audiozáznamu.

Spustit audio
autoři: Jan Bumba , Ondřej Elbel , lup

Odebírat podcast

Související