Ústava se v něčem podobá Bibli. Umíme si vybrat části, co se nám hodí do krámu, připomíná Němeček

Ke společným schůzkám nad zahraniční politikou státu vyzval prezident poté, co se on i premiér vrátili ze summitu NATO v Ankaře, kam vláda odmítala prezidenta vyslat. Předběžným opatřením se ho ale zastal Ústavní soud, na který se Pavel obrátil s kompetenční žalobou. Babiš po návratu z Ankary prohlásil, že prezidentova účast, kterou si vláda nepřála, byla ostudou. 

Čtěte také

Žádná koordinace ani komunikace. Babiš se s Pavlem začali ignorovat, naštvaný je už i Okamura

„Tato epizoda by měla vést k poučení, že je dobré konflikt neeskalovat, tyto věci si vyříkat doma za zavřenými dveřmi a netahat je do Ankary. Ale nestalo se a zřejmě na vládní úrovni ještě k poučení a k prozření nedošlo,“ kritizuje Němeček.

Ačkoliv Ústava spolupráci nejvyšších činitelů republiky výslovně nenakazuje, dává podle advokáta jasný směr. „Když ji čtete a vezmete rozum do hrsti, tak si řeknete, že asi nic moc jiného nezbývá. Je tam napsáno, že prezident zastupuje stát navenek, a zároveň to spadá do kontrasignovaných pravomocí – to znamená, že se k tomu vyjadřuje premiér. Takže je zřejmé, že ta věc se musí nějakým způsobem koordinovat.“

„Je to velmi stará tradice, která se táhne k meziválečné republice a ke zvláštnímu postavení prezidenta Masaryka jako vrchního velitele i diplomata,“ doplňuje.

Svatá bázeň

Jestli se jedna, nebo druhá strana snaží zákony dodržet, nebo je naopak obejít, se podle Němečka dá jen těžko určit. „Ústava se opravdu v něčem podobá Bibli – když chceme, tak si umíme vybrat ty části textů, které se nám zrovna hodí ‚do krámu‘,“ porovnává a přibližuje:

Čtěte také

Babiš čekal, že mu vládnutí půjde rychleji. Vůči prezidentovi je hodně ukřivděný, míní Dolejší

„Já se spíš dívám na to, jestli politici jednají v dobré víře, ve špatné, zlovolně nebo jestli se zpronevěřují svému slibu. To je pro mě možná důležitější než to, jestli si někdo vytrhl jednu větičku z Ústavy.“

Vzhledem k tomu, jak se premiér Andrej Babiš choval k prezidentovi, když vládl poprvé, by Němeček očekával, že k výrazným sporům by docházet nemuselo: „Mně se zdálo, že za první vlády má před tehdejším prezidentem Milošem Zemanem takovou posvátnou bázeň a že nechce jít do toho konfliktu.“

Chuť ke smíru viděl právník i poté, co prezident odmítl jmenovat ministrem Filipa Turka (za Motoristy). „Zdálo se mi, že tam je náchylnost k dohodě a k tomu, že jsou zkrátka odsouzeni hlasem voličů k tomu, aby spolu nějak vycházeli. Ale teď tuto víru trochu ztrácím,“ usuzuje.

Dobrá víra

Právník nevidí rozdíl v tom, jestli si Ústavu ve svůj prospěch snaží ohnout vláda, nebo prezident. „Nebezpečnější je ten, kdo nejedná v dobré víře a zpronevěřuje se svému slibu,“ podotýká.

Čtěte také

Rychetský: Ústavní soud se snaží, aby spor vlády a prezidenta neeskaloval. Macinka se chová jako malé dítě

„Relativní stručnost naší Ústavy – a je dobře, že v mnoha ohledech je stručná – asi nevyhnutelně občas vede k tomu, že některý prezident si z našeho pohledu vykládá pravomoci široce a některá vláda zase drží prezidenta nakrátko,“ dodává s tím, že se pak názory na šíři kompetence utváří podle politických táborů.

To ale ještě za problém nepovažuje. „Nebezpečné je, když se začne nerespektovat rozhodčí, kterým je Ústavní soud,“ zdůrazňuje.

Může se upřesnění pravomocí v budoucnu vymstít? A představuje předběžné rozhodnutí soudu ústavní puč, jak řekl ministr Petr Macinka (Motoristé)? Poslechněte si Osobnost Plus s právníkem a publicistou Tomášem Němečkem. Moderuje Barbora Tachecí.