Chci mír a jsem proti válce, znamená pro každého něco jiného. Vlastně je to boj o nálepku, míní Mazák ze STEM

Sociolog tvrdí, že respondenti dostali hned několik otázek na téma NATO a naší bezpečnosti.

Čtěte také

Válka je mír? Ti, co to říkají, používají orwellovský slovník. Snad je to jen jejich nevědomostí, míní politolog Šír

„Jedna z nich je na souhlas s členstvím Česka v Alianci. A je zajímavé, že na začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 to bylo skoro 80 procent. Mezitím došlo k poklesu míry souhlasu s členstvím v NATO, respektive, vrátila se na hodnoty před invazí.“

„To je pro mě překvapivé, že jsme za současné bezpečnostní situace na stejných hodnotách – z hlediska podílu lidí, kteří podporují členství ČR v NATO.“

„Ale co se ukazuje pod povrchem a co je ještě zajímavější, je, že tito podporovatelé jsou mnohem rozhodnější. Před válkou šlo spíš o opatrnou podporu, dnes převažují ti rozhodní.“

Čtěte také

Až 40 procent Čechů už nechce pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třeba proto, že jsou to ti bohatí, říká sociolog Mazák

Těsně po invazi tak podle sociologa převládl šok a obavy z války, což se postupně vytrácí a dostává na původní hodnoty podpory.

„Ani nejde říct, že by snad NATO ztratilo svou atraktivitu, protože to je spíš naopak. Už jen proto, že se Aliance rozrostla o Švédsko a Finsko. A i tyto země viděly, že i relativně velká Ukrajina, která není v NATO, byla ze dne na den ohrožená. Proto je potřeba v nějaké velké alianci opravdu být.“

Boj o nálepku

Na sociálních sítích se ve čtvrtek objevila zpráva, podle které nositelé Nobelových cen a další intelektuálové společně podepsali výzvu světovým lídrům. Nabádají je k radikálnímu zvýšení pomoci Ukrajině a k tomu, aby si uvědomili, že není cílem jejich „neprohra“, ale vítězství okupované země.

Čtěte také

Jan Fingerland: Ve Švédsku pštrosi nežijí aneb Kdo chce mír, chystá válku

„To jsem nezaznamenal, ale je to v souladu s tím, co si myslím,“ říká sociolog Mazák. „I veřejnost se dělí v tom, co vnímá jako postoj proti válce – a i to je velmi zajímavé.“

„Osobně považuji podporu Ukrajiny a cíl porazit Rusko za protiválečný postoj – protože má ukázat, že agresivní útočnou válkou nejde dosahovat svých cílů. Další část veřejnosti naopak říká, že i oni jsou proti válce, proto by chtěli, aby se Ukrajina vzdala svých ztracených území a přistoupila na mírová jednání.“

„Takže veřejnost se taky štěpí a probíhá boj o nálepku, co to vlastně znamená být proti válce a chtít mír. Znamená to ustupovat agresorovi? Nebo naopak se mu postavit, třeba i se zbraní v ruce?“

Čtěte také

Kličko: Nejdřív mír, pak až volby. Politické soupeření může Ukrajinu zničit zevnitř

Sociolog si také všímá, že se od začátku války stalo na Západě mnoho pozitivního.

„Počínaje pomocí jednotlivých států, včetně Česka nebo Německa, které svou orientaci změnilo totálně.“

Vidět podle Mazáka musíme i to, že na Ukrajince zaútočila země, která je počtem obyvatel čtyřnásobná, a pokud jde o HDP, tak také bohatší.

„Rusko je mnohonásobně bohatší země, která má extrémně velké zásoby vojenského materiálu a techniky. A vzpomeňme si, že jsme na začátku říkali, že se Ukrajina přesile ubrání maximálně týden. Teď jsou to dva roky a k tomu by nikdy nedošlo, nebýt pomoci Západu.“

Proč mezi Čechy klesá důvěra v armádu? Nebo je to trochu jinak? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.