Lída Rakušanová: Mír prostřednictvím dialogu
To je název konference o mezinárodních vztazích a o bezpečnostní politice, která se už 60 let každoročně koná v Mnichově. Časem se z ní stala platforma pro zásadní prohlášení, ale i pro neoficiální rozhovory v zákulisí. Účastní se jí desítky šéfů vlád a ministrů, vojenští experti, diplomaté, ekonomové – a údajně i Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinští vojáci umírají, protože jim dochází munice a nemají se proti ruské agresi čím bránit.
Čtěte také
Donald Trump, pravděpodobný kandidát republikánů na post prezidenta Spojených států, vyhrožuje evropským zemím, že pokud se samy dostatečně nevyzbrojí, nechá je napospas Rusku. V Evropě se začíná otevřeně mluvit o vlastním jaderném deštníku. A list The New York Times píše s odvoláním na informace z amerických tajných služeb, že Rusko vyvíjí vesmírnou atomovou zbraň proti satelitům na oběžné dráze zeměkoule.
Tak markantně se změnil svět od roku 2007, kdy Vladimir Putin šokoval na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlášením, že Rusko už nehodlá tolerovat rozšiřování Západu do prostoru svého vlivu. Málokdo to bral tehdy vážně.
Tady je Putinovo
Co tím míní, převedl Putin hned o rok později vpádem ruského vojska do Gruzie, ačkoliv se tato země spolu s Ukrajinou jen o čtyři měsíce předtím na summitu NATO v Bukurešti ucházela o pozvání do západní aliance marně, což byl ze strany NATO jasný ústupek Putinovi.
Čtěte také
Přesto došlo o šest let později i na východní Ukrajinu a na Krym a před dvěma roky k rusko-ukrajinské válce, kterou si na Západě do té doby nikdo nedovedl představit. Právě o ní se – kromě izraelsko-palestinského konfliktu – v těchto dnech diskutuje na konferenci v Mnichově především.
A vzhledem k velmi pravděpodobnému ruskému vývoji nukleárních raket proti satelitům, z nichž většina slouží takovým „nekalým záměrům proti Rusku“, jako je kartografie, meteorologie, správa životního prostředí či detekce přírodních katastrof a kácení lesů, se přitom na mysl vtírá, jak Putin v roce 2007 navrhoval v Mnichově Úmluvu o zamezení rozmístění zbraňových systémů ve vesmíru.
Anebo jak se rozčileně ptal, kam se poděly záruky, které dávali západní partneři Rusku po rozpuštění Varšavské smlouvy, aby pak on sám invazí na Ukrajinu flagrantně porušil budapešťské memorandum z roku 1994, v němž Rusko garantovalo Ukrajině výměnou za jaderné zbraně suverenitu a územní celistvost.
Berme to vážně
Kam až sahá Putinova představa o ruském předpolí, kde NATO nemá co dělat, je naprosto jasné od prosince 2021. Moskva tehdy definovala jako zásadní požadavek svých bezpečnostních záruk, které od Západu očekává, „návrat před rok 1997“.
Jinými slovy, Putinovým cílem je obnovit někdejší sovětské impérium a ze svobodných demokratických států včetně Česka udělat opět vazaly Moskvy.
Evidentně to myslí naprosto vážně. Nezbývá než doufat, že to se stejnou vážností vezmou na vědomí i účastníci mnichovské konference. Východisko bez krveprolití je jen jedno: odstrašit Kreml přesvědčivým zbrojním arsenálem. A jako za studené války se modlit, aby to klaplo.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
