Až 40 procent Čechů už nechce pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třeba proto, že jsou to ti bohatí, říká sociolog Mazák

Společnosti přitom podle sociologa nedochází, že s novými lidmi vznikají v nejrůznějších oborech nové nápady a i univerzity, které se otevřely odborníkům z ciziny, mívají lepší výzkum.

Čtěte také

Prokop: Ukrajinští uprchlíci důchodový systém nevyřeší, pokud se ale dostanou na kvalifikované pozice, může to výrazně pomoci

„Češi spíše vnímají tu odvrácenou minci, podle které je jinde integrace migrantů často složitá. Říkají, že západní země s tím dost zápasí – a toho se děsí, bojí, nechtějí to,“ popisuje s tím, že největší odpor jde ale směrem k migraci ze zemí, které nám jsou kulturně vzdálené.

„U ukrajinských migrantů je to trochu jinak, protože tady byla už před válkou asi stotisícová menšina, se kterou měla česká společnost nějakou ne negativní zkušenost. Ale přece jen si myslím, že i současná pomoc je vlastně podmíněna podle většiny společnosti tím, že teď to Ukrajinci potřebují, pojďme jim pomáhat a nechat je tady, ale po válce by bylo nejlepší, kdyby se vrátili na Ukrajinu.“

„Jen asi 40 procent lidí říká, abychom jim dali možnost u nás zůstat, zakořenit a i naši společnost posouvat společně dál,“ vysvětluje výsledky průzkumu s tím, že zbytek si přeje, aby se opravdu vrátili.

Pomáhat vs. nepomáhat

Další část Mazákova průzkumu se věnuje dělení společnosti na ty, kteří uprchlíkům pomáhat zcela odmítají – těch je také asi 40 procent –, a ty další.

Čtěte také

Martin Fendrych: Lex Ukrajina V. Ukrajinští uprchlíci versus „naši lidi“

„Z nich je asi 15 procent hodně prorusky naladěno, a to v tom smyslu, že věří ruskému rámování: mají pocit, že válka je vyprovokovaná NATO a Rusko v podstatě jen reaguje. Nebo že je Ukrajina nepřátelská země. U nich je to celkem jasné: celý jejich světonázor je posunutý někam jinam a vnímají vše hodně odlišně,“ vysvětluje.

„U těch zbývajících asi 20 procent je to zajímavější. Jsou to lidé, kteří jsou spíš nerozhodní, nemají ve všem jasno a spíš zdůrazňují, že nic není černobílé. Často sami žijí v nějaké nejistotě, třeba i ekonomické, a jsou tak často hůř materiálně zajištěni. Proto si myslí, že příchod ukrajinských uprchlíků bude mít negativní dopady na českou společnost i ekonomiku, což povede k přetížení míst ve školství nebo v předškolní péči, případně ke konkurenci na trhu práce a bydlení, která pro ně nebude výhodná.“

„Podobné obavy má velká část veřejnosti, ale většina řekne: ,Máme obavy, ale pomáhat bychom přesto měli. Protože je to náš morální kompas a je důležité dělat správnou věc.‘ Ale ve chvíli, kdy jsou lidé sami hůř zajištěni, tak jakoby si řekli, že je těžší být solidární, když tu jistotu nemají ani oni sami.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Policejní ochrana konflikt mezi Ukrajinci a Romy nevyřeší

Podle sociologa tu ale nejde o tvrdé odsouzení a zavírání dveří před Ukrajinci. „Spíš se hledají důvody, proč až tak moc tu pomoc vlastně nepotřebují. Říkají třeba: ,Vždyť jsou to uprchlíci ze západní Ukrajiny, kde se neválčí.‘ Nebo: ‚Oni sem jezdí jen pro dávky a pak se vrací.‘ Nebo: ‚K nám stejně jezdí jen ti bohatí s těmi SUV auty a ti chudí zůstávají na Ukrajině. A proč pomáhat bohatým, když nemůžeme pomoct těm chudým,‘“ vysvětluje sociolog důvody, které respondenti popisují.

A co z toho nakonec vyplývá, je podle Mazáka ponaučení pro celou společnost. „Když se ve společnosti daří, a nám se velmi dobře ekonomicky dařilo mezi roky 2014 a 2019, tak nejde si jen užívat, ale přemýšlet o budoucnosti. Protože vždy přijde nějaká krize, jen nevíme kdy,“ uzavírá s tím, že dlouhodobě neřešené problémy se v krizích přetaví v kolaps.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.