Dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět, v Černém moři nebude klid, soudí ukrajinistka Víchová

8. srpen 2023

Ukrajina i její politické vedení jsou podle ukrajinistky Lenky Víchové přesvědčeni, že pokud by Rusko zůstalo na Krymu, měli bychom tu za chvíli další válku. Proto se Ukrajinci Krymu už nevzdají. Mají podle ní reálnou šanci vybojovat ho zpátky? Přicházejí k ní nějaké zprávy od jejích kontaktů a přátel o tom, jak se Ukrajincům na Krymu žije?

Ruskem okupovaný Krym je strategické místo, skrze které probíhá mimo jiné obchod a převoz nafty a obilí. Zároveň je zlomovým místem pro možné použití jaderné zbraně, na což jsou podle Víchové Ukrajinci připraveni.

Čtěte také

V Černém moři nebude klid, dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět,“ říká a dodává: „Ten, kdo použije jadernou zbraň, otevře Pandořinu skříňku a může se ukázat, že tyto zbraně nebudou stopkou pro nikoho – jsou nejdůležitějším a největším instrumentem k vydírání, ne k použití.“

Podle ukrajinských vojenských analytiků je ruské opěvování Černého moře a Krymu mýtus.

„Rusko téměř každou válku v Černém moři prohrálo nebo neslo obrovské ztráty. Boj o Krym nebude vypadat tak jako boj o Donbas. Jeho dobytí Ukrajině bude stačit, přetrhají se veškeré logistiky a Rusko k němu ztratí přístup. Krym tak pro Rusko pozbyde svou strategickou pozici,“ tvrdí Víchová.

Čtěte také

Uhájení pevninské části by Ukrajině nepomohlo. „To jsme viděli už od roku 2014,“ říká ukrajinistka. Nastává otázka, zda by po vítězství Ukrajiny na území pevniny opadla ochota Západu dodávat zbraně. „Ukrajina nebude v bezpečí, dokud nebude kontrolovat Krym,“ dodává.

Většina z etnických Ukrajinců, kteří byli politicky aktivní, z Krymu uprchla na kontinentální Ukrajinu.

„Informace o zdejším životě máme od krymských Tatarů, jejichž většina zde zůstává, protože už nechtejí zažít tu samou situaci, ke které došlo v roce 1944. 50 let se vraceli na Krym a teď už ho nechtějí za žádných okolností opustit. Nejsou před ničím chráněni, trpí tam celé rodiny těch, kteří museli emigrovat. Nejistota, kdy k vám vtrhnou, je obrovská,“ popisuje Víchová.

Osud unesených dětí

Čtěte také

Informací o stavu dětí, které byly uneseny, není mnoho. „Čas od času se objevují rozhovory s jejich matkami, které prožívají opravdu neuvěřitelné věci. Některé se rozhodnou na ruské území dojet pro své děti samy. Bývají to ženy, protože muži pochopitelně nemohou. Některé starší děti v rozhovorech říkají, že byly svědky případů, kdy ten, kdo se vysmíval ruské propagandě, zmizel,“ říká Víchová.

„Pokud se z Ruska po válce stane další Severní Korea, je možné, že to dopadne stejně jako s dětmi, které zůstaly po druhé světové válce emigrantům ve východním bloku, byly adoptovány a slehla se po nich zem. Pakliže ta válka skončí tím, že Rusko přistoupí na kapitulační podmínky, tak snad bude možné, aby se všechny děti vrátily domů,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , vsvo

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.