Pro nás je nepochopitelné, že život leckde na Ukrajině běží, jako by žádná válka nebyla

9. červenec 2023

Hodnocení ruské agrese na Ukrajině a popis války hraje důležitou roli v tom, jak celý konflikt vnímáme. A děláme to většinou špatně. To jsou rázná slova specialisty na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra, který se vydal do jihoukrajinského Chersonu „na dovolenou“. Z pohledu z Česka je trochu nepochopitelné, že život na Ukrajině může běžet normálně dál.

Kavárny ve městech jsou otevřené, posilovny jsou plné mladých mužů a žen, po ránu se v ulicích objevují běžci, matky s kočárky korzují po promenádách a to se týká nejenom Kyjeva a Lvova, ale i takových měst, jako je Charkov, Dnipr, Oděsa nebo Mykolajiv.

Čtěte také

Podstatné je to, jak daleko město leží od frontové linie nebo od pozic ruské armády. Hraniční je vzdálenost zhruba 40 kilometrů. Dál už minometné ani žádné běžné dělostřelecké granáty nedoletí, daleko je to i pro velmi nebezpečné raketomety typu Grad.

Ty mají dostřel 20 kilometrů. Z tohoto důvodu trpí Cherson na břehu Dněpru, protože ruské pozice leží jen několik kilometrů za řekou.

V Chersonu žilo před válkou 300 tisíc lidí, dnes jich tam zůstala zhruba desetina. Život tu klokotá hlavně po ránu, kdy si lidé chodí nakoupit a během dne aktivita klesá. Zákaz vycházení platí od 21. hodin, ale to už je dávno klid. Nikdo zbytečně neriskuje.

Čtěte také

Otevřené jsou jen lékárny, pár větších supermarketů, malé obchůdky na předměstí, dokonce i dvě restaurace, jedna směnárna a čerpací stanice.

Ty jsou přes den otevřené, scházejí se tam civilisté, vojáci a policisté na kávu, dokoupit cigarety nebo párek v rohlíku. Jenže večer si tam dáte kávu a druhý den už čerpací stanice neexistuje. Přes noc dostane zásah, a to zásah velice přesný. Takhle to tu vypadá od listopadu loňského roku, kdy město osvobodila ukrajinská armáda.

Budovy v Charkově po ruském útoku

Jiná situace než v Chersonu je ve městech v týlu, kam Rusové vystřelují rakety s dlouhým doletem. Letecký poplach se vyhlašuje vždy, když ukrajinské radary zaznamenají start strategických letounů na Běloruskem, Kaspickým nebo Černým mořem. Pak už je to ruská ruleta.

Kam rakety dopadnou, nikdo neví, poplachy jsou tak časté, že mnoho lidí vůbec do krytu nechodí. Buď je nemají, nebo jsou daleko, nebo se prostě chtějí vyspat.

Protivzdušná obrana má velkou úspěšnost, ovšem vždy, když nějaká raketa nebo její sestřelené úlomky někam dopadnou, tak zabíjejí. Jako se to stalo na konci června v Kyjevě nebo v Kramatorsku, kde raketa zasáhla za denního světla pizzerii plnou lidí.

Charkov čelí ostřelování

Víc se dozvíte z reportáže pořadu Zaostřeno, natáčel Lubomír Smatana.

autoři: Ľubomír Smatana , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.