Odstoupení Ruska od obilné dohody je dobrá zpráva. Ukrajina může vyvážet svobodně, bez ruského vydírání, říká podnikatel Krogman
Rusko neprodloužilo svou účast na obilných dohodách, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale snaží o zachování černomořské trasy exportu ukrajinského obilí a dalších komodit. Co bude ruský krok znamenat pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny?
„Bude to znamenat spoustu pozitivního,“ vysvětluje v Ranním plusu podnikatel v zemědělství na Ukrajině Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.
Čtěte také
Podle něj Rusko už nyní nebude mít možnost vydírat Ukrajinu i celý svět tím, že zdržuje provoz lodí na Černém moři a zároveň diktuje další podmínky, které musí okupovaná země dodržovat.
Pro převoz obilí a dalších komodit sice existují alternativní dovozní koridory, ale mají omezenou kapacitu. „Jen asi šestina celkového exportu Ukrajiny jde po souši, tedy po železnici nebo silnici. Proto je zásadní, aby bylo možné vyvážet přes mořské přístavy.“
„Jestli bude Rusko vyloučeno z obilné dohody, nebo se z ní vyloučí samo, bude také dobře. Protože Ukrajina bude dál vyvážet svobodně. Navíc tamní vláda vyčlenila 500 milionů eur na krytí rizik dopravců, kteří budou fungovat i po skončení obilné dohody.“
Obchod se tak dostane do rukou trhu. „Někteří dopravci budou jezdit, někteří ne. Ale pořád to bude lepší než dnešní monopolizovaný systém, kdy povolenku dostanou jen někteří a lodě čekají i 90 dnů v Bosporu na ruské povolení k cestě do ukrajinských přístavů a zpět.“
Pole leží ladem, ale jen na východě
Zemědělská produkce funguje prý na západě země prakticky beze změn. „Špatné je to na východě, tam se zemědělství bohužel nevyplácí a zejména na osvobozených územích u ruských hranic a okupovaných zón leží 80 procent polí ladem.“
„Vliv válečných okolností na ceny zemědělských komodit na trhu je téměř nulový. Poté, co současná nejistota kolem obilné dohody odezní, a Ukrajina začne exportovat bez ruského diktátu, tak to může mít i pozitivní vliv na snížení cen,“ očekává Petr Krogman.
Čtěte také
Ukrajina převáží víc obilí po souši a po Dunaji, moře ale dál potřebuje.
Bývalý slovenský vicepremiér pro ekonomiku a také bývalý poradce ukrajinských premiérů Ivan Mikloš, připomíná, že obilí je jednou z klíčových komodit, kterými země disponuje.
„I asi před rokem, kdy se obnovila obilná dohoda, Ukrajina inkasovala okolo 1,9 miliard měsíčně za vývoz této komodity. Má to tedy významné makroekonomické dopady.“
Ekonom souhlasí, že odstoupení Ruska od obilné dohody nebude mít významnější negativní dopady. „Ukrajině se podařilo přesměrovat významnou část toků nejen na železnici, ale i na říční dopravu po Dunaji. Kapacita vývozu se tedy zvýšila.“
„Poslední měsíc Ukrajina vyvezla asi tři miliony tun obilí měsíčně po Dunaji a přes souš, ale zhruba 500 tisíc tun by potřebovala vyvážet přes černomořské přístavy.“
Přeprava po souši a řece je dražší, dodává ekonom. „Do toho musíme započítat čekání a další překážky, takže nějaké negativní dopady na ukrajinskou ekonomiku budou, ale ne takové, jaké byly zhruba před rokem,“ předpovídá Ivan Mikloš.
Celý rozhovor pořadu Ranní Plus najdete v audiu, ptá se Martina Mašková.
Související
-
Ceny obilí poklesly na úroveň, kterou měly před válkou
Celosvětový nedostatek obilí se letos pravděpodobně podařilo odvrátit díky příznivému počasí v Austrálii a Spojených státech.
-
Romancov: Ruské ambasády šíří informace, že se Západ snaží vyhladovět svět. Obilí ale blokují Rusové
„Rusko na blokování ukrajinských přístavů sice nevydělává – pokud jde o finanční stránku věci. Nicméně je to součást ruské válečné strategie,“ popisuje Michael Romancov.
-
Válka žene ceny pšenice na maximum. Profitují z toho ale zase Rusové
Ceny pšenice dosahují na globálních trzích maxima a vedle války za to může i rozhodnutí Indie, která zakázala vývoz této obiloviny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.