Válka žene ceny pšenice na maximum. Profitují z toho ale zase Rusové

22. květen 2022

Ceny pšenice dosahují na globálních trzích maxima a vedle války za to může i rozhodnutí Indie, která zakázala vývoz této obiloviny. Naopak za mýtus lze podle německého listu Die Welt označit tezi, že dodávky na trh snižuje Rusko a žene tak ceny komodity vzhůru. Podle dat totiž ruský export pšenice naopak roste. Moskva i tak z aktuální situace těží.

Německý ministr pro výživu a zemědělství Cem Özdemir se nevyhýbá emotivním projevům. Na setkání sedmi nejdůležitějších světových ekonomik G7 spolu s ukrajinskými úředníky obvinil Rusko z toho, že nasazuje hlad jako zbraň.

Özdemir zároveň vyzval Indii, aby přehodnotila své rozhodnutí o zákazu exportu pšenice. I když dodal, že vzhledem k až 50 stupňovým teplotám má pro toto opatření jisté pochopení. „V Indii se projevují apokalyptické následky klimatické krize,“ uznal ministr.

Ceny atakují rekordy

Situace na trhu s pšenicí je čím dál napjatější a její cena atakuje rekordní hodnoty. Na evropské burze Euronext se tuna této obilniny prodává i za 435 eur. Nicméně není ještě zcela jasné, jak přesně se indická a ruská politika projevují na světovém trhu s pšenicí, doplňuje německý list.   

Čtěte také

Tvrzení, že Rusko záměrně snižuje vývoz pšenice, se totiž zdají nepodložená. V březnu se ruský vývoz komodity pohyboval okolo 1,7 milionu tun, což je o 0,6 procenta více než v březnu loňského roku.

V dubnu se podle agentury Bloomberg vývoz pšenice z největší země světa dokonce zvýšil nad 2 miliony tun. Jasné je tak pouze to, že Rusko z rostoucích cen pšenice profituje, podobně jako je tomu v případě ropy a plynu.

Pokles exportu pšenice zaskočil trhy na začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Únorový šok lze ale vysvětlit problémy s financováním a logistikou.

Čtěte také

Ruští obchodníci i zahraniční společnosti reagovali zvýšením vývozu z Ruska. Ostatně hospodářské sankce se netýkají zemědělských produktů. Rusko se navíc v oblasti exportu pšenice začalo více angažovat, což uklidňuje zahraniční investory, hodnotí Die Welt.

Zcela odlišná situace platí pro ukrajinskou pšenici, které na trzích výrazně ubylo. Důvodem je ruská blokáda ukrajinských přístavů, přes které se uskutečňuje většina exportu.

V obilných silech na Ukrajině je teď uskladněných až 20 milionů tun obilí a jeho vývoz se realizuje jen velmi pomalu po železnici. Vzhledem k rostoucímu exportu pšenice z Ruska se ale lze domnívat, že negativní dopad na světový obchod s touto komoditou je spíš vedlejším produktem než cílem blokády ukrajinských přístavů.

Okupanti navíc kradou loňskou úrodu

Ukrajinští farmáři hlásí, že jim okupanti ukradli část loňské úrody. Je přitom možné, že Rusko by toto ukradené obilí mohlo na světové trhy poslat přes vlastní přístavy a vydělat na něm. Válka navíc ovlivňuje setbu pšenice na východě Ukrajiny. Tamní zemědělci ale nakonec mohli obdělat více polí, než se na začátku války předpokládalo.

Indická stopka na vývoz pšenice, která má zajistit dostatek obilí pro domácí trh, je kontroverzním tématem. Německý ministr Özdemir kritizoval vládu v Dillí za to, že svými kroky zvyšuje riziko cenových výkyvů obilí pro vlastní farmáře, kteří komoditu nemohou vyvážet.

Čtěte také

Indický kabinet ale zdůrazňuje, že export obilí je s povolením úřadů i nadále možný. Indická pšenice se dál vyváží například do Egypta, který je na její spolehlivé dodávky odkázaný. Indie je druhým největším exportérem pšenice, doplňuje Die Welt.

Za rozhodnutí Indie se v této souvislosti postavila evangelická charitativní organizace Chléb pro svět. „Pokud chce indická vláda zabránit hladomoru ve vlastní zemi zákazem vývozu pšenice, je to oprávněný krok,“ řekl referent pro světovou výživu Francisco Marí.

Svůj postoj zdůvodnil tím, že s rostoucími cenami pšenice na světovém trhu hrozilo překročení poptávky a navzdory velkým zásobám i vznik hladomoru v Indii.

Marí také reagoval na slova německého ministra pro výživu a zemědělství Özdemira, když se podivil nad tím, proč politik rozhodnutí Indie napadá.

„Musím kroutit hlavou, když vím, že i státy skupiny G7 by mohly poskytnout navíc miliony tun pšenice tím, že ji prostě nevyužijí jako palivo nebo krmivo pro zvířata,“ cituje Francisca Marího z organizace Chléb pro svět německý list Die Welt.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich a najdete ho v audiozáznamu.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.