Válka žene ceny pšenice na maximum. Profitují z toho ale zase Rusové

Německý ministr pro výživu a zemědělství Cem Özdemir se nevyhýbá emotivním projevům. Na setkání sedmi nejdůležitějších světových ekonomik G7 spolu s ukrajinskými úředníky obvinil Rusko z toho, že nasazuje hlad jako zbraň.

Özdemir zároveň vyzval Indii, aby přehodnotila své rozhodnutí o zákazu exportu pšenice. I když dodal, že vzhledem k až 50 stupňovým teplotám má pro toto opatření jisté pochopení. „V Indii se projevují apokalyptické následky klimatické krize,“ uznal ministr.

Ceny atakují rekordy

Situace na trhu s pšenicí je čím dál napjatější a její cena atakuje rekordní hodnoty. Na evropské burze Euronext se tuna této obilniny prodává i za 435 eur. Nicméně není ještě zcela jasné, jak přesně se indická a ruská politika projevují na světovém trhu s pšenicí, doplňuje německý list.   

Čtěte také

Ukrajina je obilnicí Evropy. Zničena bude jistě i část loňské úrody, míní analytik Petr Havel

Tvrzení, že Rusko záměrně snižuje vývoz pšenice, se totiž zdají nepodložená. V březnu se ruský vývoz komodity pohyboval okolo 1,7 milionu tun, což je o 0,6 procenta více než v březnu loňského roku.

V dubnu se podle agentury Bloomberg vývoz pšenice z největší země světa dokonce zvýšil nad 2 miliony tun. Jasné je tak pouze to, že Rusko z rostoucích cen pšenice profituje, podobně jako je tomu v případě ropy a plynu.

Pokles exportu pšenice zaskočil trhy na začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Únorový šok lze ale vysvětlit problémy s financováním a logistikou.

Čtěte také

David Storch: Potravin bude kvůli výpadku ukrajinského obilí méně. Green Deal ale válku přežije

Ruští obchodníci i zahraniční společnosti reagovali zvýšením vývozu z Ruska. Ostatně hospodářské sankce se netýkají zemědělských produktů. Rusko se navíc v oblasti exportu pšenice začalo více angažovat, což uklidňuje zahraniční investory, hodnotí Die Welt.

Zcela odlišná situace platí pro ukrajinskou pšenici, které na trzích výrazně ubylo. Důvodem je ruská blokáda ukrajinských přístavů, přes které se uskutečňuje většina exportu.

V obilných silech na Ukrajině je teď uskladněných až 20 milionů tun obilí a jeho vývoz se realizuje jen velmi pomalu po železnici. Vzhledem k rostoucímu exportu pšenice z Ruska se ale lze domnívat, že negativní dopad na světový obchod s touto komoditou je spíš vedlejším produktem než cílem blokády ukrajinských přístavů.

Okupanti navíc kradou loňskou úrodu

Ukrajinští farmáři hlásí, že jim okupanti ukradli část loňské úrody. Je přitom možné, že Rusko by toto ukradené obilí mohlo na světové trhy poslat přes vlastní přístavy a vydělat na něm. Válka navíc ovlivňuje setbu pšenice na východě Ukrajiny. Tamní zemědělci ale nakonec mohli obdělat více polí, než se na začátku války předpokládalo.

Indická stopka na vývoz pšenice, která má zajistit dostatek obilí pro domácí trh, je kontroverzním tématem. Německý ministr Özdemir kritizoval vládu v Dillí za to, že svými kroky zvyšuje riziko cenových výkyvů obilí pro vlastní farmáře, kteří komoditu nemohou vyvážet.

Čtěte také

Zdražení jídla v minulosti vedlo k revolucím, varuje v reakci na vysoké ceny pšenice vědec Trnka

Indický kabinet ale zdůrazňuje, že export obilí je s povolením úřadů i nadále možný. Indická pšenice se dál vyváží například do Egypta, který je na její spolehlivé dodávky odkázaný. Indie je druhým největším exportérem pšenice, doplňuje Die Welt.

Za rozhodnutí Indie se v této souvislosti postavila evangelická charitativní organizace Chléb pro svět. „Pokud chce indická vláda zabránit hladomoru ve vlastní zemi zákazem vývozu pšenice, je to oprávněný krok,“ řekl referent pro světovou výživu Francisco Marí.

Svůj postoj zdůvodnil tím, že s rostoucími cenami pšenice na světovém trhu hrozilo překročení poptávky a navzdory velkým zásobám i vznik hladomoru v Indii.

Marí také reagoval na slova německého ministra pro výživu a zemědělství Özdemira, když se podivil nad tím, proč politik rozhodnutí Indie napadá.

„Musím kroutit hlavou, když vím, že i státy skupiny G7 by mohly poskytnout navíc miliony tun pšenice tím, že ji prostě nevyužijí jako palivo nebo krmivo pro zvířata,“ cituje Francisca Marího z organizace Chléb pro svět německý list Die Welt.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich a najdete ho v audiozáznamu.