Češi se zařadili mezi největší spáče na světě. Nejkratší spánek hlásí jihovýchodní Asie

Reprezentativní vzorek dat vědci sesbírali z mobilní videohry Sea Hero Quest. Ta už v minulosti posloužila k úspěšnému sběru dat i v jiných výzkumech, včetně těch, které se týkaly Alzheimerovy nemoci. 

Tentokrát zmíněný nástroj občanské vědy badatelé využili ke sběru dat o spánku různých národů. Zajímal je vliv délky spánku na úspěšnost ve hře. Výsledky zveřejnil časopis Nature Communications. Hra byla v době pokusu k dispozici v 17 jazycích, včetně češtiny.

Lidé, kteří se do projektu přihlásili, kromě hry samotné vyplnili dotazník s údaji o svém životním stylu a délce spánku. Tu pak mohli vědci porovnat například s věkem, zaměstnáním, bydlením na venkově či ve městě.

Pracující Japonci

Průměrná délka spánku z takto nasbíraných celosvětových dat vyšla na něco přes sedm hodin. Jako spánkoví premianti se v této studii jeví Albánci, následovali Slováci, Rumuni a Češi.

Čtěte také

Proč potřebujeme spánek? V mozku se uklízí poškozená DNA

Nejkratší dobu spánku na světě nahlásili obyvatelé jihovýchodní Asie a Japonska. „Tam také lidé víc pracují,“ připomíná neurovědec a psychiatr Jiří Horáček. 

Autoři studie poukazují na to, že Japonsko je jediný stát na světě, kde 25 procent zaměstnanců pracuje více než 50 hodin týdně. Naopak Čína skončila v první půlce žebříčku, spí se tam mnohem déle. 

Některé detailní souvislosti ve studii chybějí. „Je možné, že se data o délce pracovního týdne sledovaných lidí objeví v následujících publikacích,“ míní imunolog a biochemik Marek Cebecauer.

Odklon od reality

Studie vychází ze subjektivního vnímání délky spánku, které se mnohdy liší od reality. Lidé třeba lékařům nahlásí, že spali čtyři hodiny, zatímco přístroje ukazují, že to bylo sedm hodin. Chyby ve vnímání délky spánku se dopouští každý z nás.

Vysokoškolské vzdělání dramaticky zkracuje spánek.
Marek Cebecauer

Rozdíly souvisejí i s kulturou dané země či regionu. Třeba Japonec udělá jinou chybu v určení délky spánku než Evropan. „Jako Slovák přistupuji k přesnosti určení údajů jinak než lidé v Německu nebo jiných zemích,“ uvádí příklad Cebecauer.

Zdravý průměr

Subjektivní délka spánku mužů a žen se v globálním obraze příliš nelišila. Ženy spaly v průměru o 7,5 minuty déle. Mladší muži hlásili vědcům kratší dobu spánku než mladší ženy, naopak starší ženy spaly méně než starší muži.

Čtěte také

Probdělá noc zvyšuje emoční stres, tlumí ho naopak hluboký spánek

Zajímavý výsledek vědci naměřili u seniorů do 70 let věku. Z nich nejrychleji a nejlépe videohru zvládli ti, jejichž spánek nebyl příliš krátký ani dlouhý.

„Výkon na obrazovce, čili schopnost orientovat se ve virtuálním prostoru, se zhoršuje jak při nedostatku, tak i při nadbytku spánku,“ interpretuje sesbíraná data Jiří Horáček.

Ne každý senior ale dokáže ve spánku dosáhnout na zdravý průměr. Neurovědec připomíná, že délka spánku roste například s počínající demencí nebo jinými nemocemi pokročilejšího věku.

Studenti a káva

Nejkratší délku spánku nahlásila vědcům generace mezi třicítkou a padesátkou. Moc toho ale nenaspali ani studenti. „Vysokoškolské vzdělání dramaticky zkracuje spánek,“ potvrzuje při pohledu do databáze Marek Cebecauer.

Čtěte také

Proč chodit spát o hodinu dřív? Méně riskujeme, že nás potká deprese

Doba cestování do práce by měla teoreticky spánek zkracovat, ale data ze studie to vždy neukazují. „Ti, co absolvují nejkratší cestu do práce, spali spíš průměrně,“ vyčetl ze studie imunolog. Negativně se projevily až cesty do práce delší než hodinu. 

Vědec si také všiml zajímavého detailu o spotřebě kávy v Evropě. V zemích střední a východní Evropy se káva pije méně, než ve státech, které fází socialismu neprošly. Zároveň toho náš region podle studie subjektivně naspal víc než jiné. Výjimkou je Maďarsko, kde se vždy pilo kávy víc. 

Kvalita spánku

Optimální délka spánku je zásadní pro udržení tělesného i duševního zdraví. Jiná aktuální studie University College London upozorňuje, že méně než pět hodin spánku v 50 letech znamená o 20 procent větší pravděpodobnost vzniku chronických nemocí, o 40 procent roste riziko, že to bude víc než jedna choroba.

Čtěte také

Myši v noci snily o cestě z bludiště. Vědci díky nim lépe popsali REM spánek

Předmětem studie nebyla kvalita spánku, ale i ta je podle vědců důležitá, spánek například přispívá k hojení infekcí. „Zásadní vliv na imunitní parametry a přítomnost cytokinů má takzvaná non-REM fáze spánku,“ připomíná Jiří Horáček.

Podle něj ale není vhodné, abychom například při léčbě viróz užívali spolu s běžnými léky i hypnotika. „Blokují právě tuto fázi spánku, která je léčivá,“ radí neurovědec.

Které národy na světě se považují za největší spáče? Jak může pacientům po mrtvici pomáhat zpěv? Jak zkresluje náš obraz okolí jízda na horské dráze? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují neurovědec a psychiatr Jiří Horáček a biochemik a imunolog Marek Cebecauer. Spoluúčinkuje herečka Jana Stryková.