Proč chodit spát o hodinu dřív? Méně riskujeme, že nás potká deprese
Jít o hodinu dřív spát a pak dříve vstát prospívá zdraví. Díky tomu jsme mnohem méně náchylní k depresi. Plyne to z nové studie, které se zúčastnilo 840 tisíc lidí. Podíleli se na ní experti z renomovaných institucí – ze státní univerzity v Boulderu, MIT a Harvardu.
Zdá se, že chod moderní společnosti je výhodněji nastaven pro ty, kdo si ráno přivstanou, aniž by se k tomu museli nutit.
Čtěte také
„Můžou těžit z delšího pobytu na denním světle a mít lepší rovnováhu mezi prací a volným časem,“ připouští neurovědkyně Tereza Nekovářová.
„Když se podíváme o jedno, dvě století zpátky, rytmus byl posunut k mnohem časnějšímu uléhání,“ namítá etolog a neuropsycholog Marek Špinka. Zatímco naši předkové ve tmě moc práce neudělali, dnes náš rytmus spánku a bdění ovlivňuje umělé světlo.
Naštěstí v zimě, jak vědec doplňuje, denní světlo využijeme celé, ať jsme takzvaně sovy nebo skřivani. Jde spíš o zbytek roku.
Sociální tlak
Pokud jste například zvyklí chodit spát o půlnoci, odborníci doporučují to posunout na jedenáctou večer. Dřívější hodina spánku u účastníků studie zveřejněné v časopise JAMA Psychiatry snížila riziko depresí o 23 procent.
„Do určité míry se jedná o zvyk nebo sociální tlak, který je ale možné změnit. A evidentně se změnit dá,“ domnívá se Špinka. Připomíná, že je během dne třeba také správně načasovat jídlo, konzumaci kofeinu nebo fyzickou aktivitu.
Biorytmus teenagera
Celá řada studií ukazuje, že víc a víc k nočnímu životu se posouvá i řada dospívajících. Nejde jen o styl života, spojený například s používáním elektroniky, ale už i o fyziologickou změnu.
Čtěte také
„Dospívající uměle vstávají brzy. První dvě hodiny ráno ve škole jsou absolutně promarněné,“ míní Tereza Nekovářová. Připomíná, že správný rytmus spánku a bdění ruší i noční světlo z monitorů.
Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců o výhodách dřívějšího usínání, léčbě mozku bez chirurgie a vlivu jídelníčku na dlouhodobou paměť. Debatují neurovědkyně Tereza Nekovářová, etolog Marek Špinka a herečka Andrea Černá.
Související
-
Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku
Jak aktivita mozku souvisí s dlouhověkostí, jak staré je skupinové chování a jak čichové neurony usnadňují množení hmyzu? Debatují T. Nekovářová, J. Havlíček a Z. Vejvodová
-
Různá plemena psů jsou různě úzkostná, k nejvyrovnanějším patří labradorský retrívr
O úzkostech psů, riskantní cestě rypoše z nory a o dvojím čichu myší. Debatují zoologové a etologové Marek Špinka a Daniel Frynta a herec Otakar Brousek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
