Češi pijí nárazově a pořád. Spojují poklidný románský alkoholismus s tím severským, popisuje adiktolog Miovský

21. prosinec 2021

Alkohol škodí, i když nejste závislí, varuje adiktolog a psycholog Michal Miovský. A i když je to karcinogen, který stojí za řadou onkologických diagnóz, přesto je v Česku jeho spotřeba na hlavu jedna z nejvyšších na světě. „Alkohol je u nás pořád evergreen a téma, které dominuje nad všemi včetně hlediska veřejných nákladů, ale i kriminogenního potenciálu,“ říká přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ve všech žebříčcích konzumace alkoholu jsou Češi na předních místech. „Jsme v první pětce. Jednak je to něco, co je zde velmi tradiční a vystřídalo to původní halucinogenní kulturu před pár tisíci lety. Ale to už je dávno zapomenuto. Alkoholovou kulturou je celá střední Evropa prostoupena,“ tvrdí Miovský.

Čtěte také

„Jsme také tranzitním regionem, kde se míchají jednotlivé styly. S lehkou nadsázkou se říká, že se u nás spojuje románský alkoholismus typický neustálým, poklidným pitím s tím severským, s jeho nárazový pitím. Takže u nás je to nárazové a pořád,“ glosuje lékař.

Alkoholová kultura je u nás také podpořena ve veřejném prostoru. „Dříve veřejně exponovaní lidé měli základní postoj, že není možné si dovolit na veřejnosti některé věci. Část z nich se snažila základní étos přiměřenosti držet. To se ale bohužel proměnilo a padlo.“

„Takže politici jsou za to zodpovědní. Základní politika z hlediska alkoholu dlouhodobě uspokojivá není a dlouhodobě děláme nelogické věci,“ hodnotí Miovský.

Ani radikální prohibice nefunguje

Radikální prohibiční modely, jak dokládají historické zkušenosti z USA nebo Sovětského svazu, jsou ale naprosto kontraproduktivní, upozorňuje adiktolog.

Čtěte také

„Ale ukazuje se, že ani opak prohibice není funkční. Jednak je to o osobní odpovědnosti, tedy co si mohu a co si nemohu dovolit říci. Veřejná funkce ale přece není vždy spojena osobním názorem,“ říká na adresu politiků a snahám vést společnost k nižší spotřebě alkoholu.

Za funkční považuje Miovský to, když se propojí osobní odpovědnosti občanů za svoje zdraví s daňovými nástroji. „Vidíme to i na covidových otázkách. Pokud lidé nebudou nést osobní odpovědnost za své zdraví, tak do té doby se jinak chovat nebudou.“

Vidí proto prostor pro práci se spotřební daní na alkohol a s omezením prodeje i pro řadu dalších navazujících opatření a jejich provázanost. „Ale na konci je to, jestli si lidé ponesou odpovědnost za to, jak si své zdraví poškodí, například spoluúčastí na léčbě.“ 

Uvidíme. Pokud děláte něco v rozporu s tím, co vám bylo doporučeno a co je ověřeno, tak si za to ponesete odpovědnost.
Michal Miovský

„To sice současný systém neumožňuje, ale uvidíme, jestli nová vláda, která je velmi výrazně konzervativní, si dovolí toto téma otevřít. Tím spíše, že už ve veřejném prostoru zarezonovalo. Neboli pokud děláte něco v rozporu s tím, co vám bylo doporučeno a co je ověřeno vědeckými a klinickými poznatky, tak si za to ponesete odpovědnost,“ vysvětluje lékař.

Čtěte také

U komerčního pojištění už to přece platí, pokračuje: „Když proti všem doporučením a zákazům vlezete na lavinový svah, kde vás zasype lavina a musejí vás ošetřovat, tak je tam spoluúčast. V tu chvíli by se na vás nevztahovalo plné pojištění, protože jste nedodržel základní normy.“

„Ta diskuze někde musí začít. Odvaha se projevuje v tom, jestli někdo z politiků je schopný tuto debatu vést a kontinuálně táhnout. Ale udělat něco takového ze dne na den by mohla být velká kalamita,“ uznává Michal Miovský. 

Jak se na závislostech v české společnosti podepsalo víc než rok a půl roku dlouhé období koronavirové pandemie? Poslechněte si celou Osobnost Plus.

autoři: Lucie Vopálenská , oci

Související